383 - Velká mostecká stávka

383 horníků dostalo okamžitou výpověď od generálního ředitele Severočeské uhelné společnosti, který následně odjel na dovolenou do Itálie. Okamžitou? Co je to za "kachnu", vždyť ze Zákoníku práce to není možné... Správně, opravdu už nemůže, ten dlouhý boj za ochranu práv pracujících se aspoň zčásti zdařil. Psal se rok 1932. Jedno velké mínus tehdy a dnes zůstalo. Bydlení! I velmi tvrdě pracující horník na nejlevnější podnájem vynakládal skoro polovinu svého příjmu, což ledaskdo z nás nejen mladších potvrdí jako dusivou realitu současné moci o nás, bez nás. Stále stejný systém, pravda tehdy, a ještě primitivně hůře bylo. 

Chci vzpomenout dva mladé dělníky, co zastřelili na protestech proti bídě a útlaku panské moci, prý demokratické, 13.4.1932. Jejich jediné provinění bylo, že jeden se zastal napadané těhotné ženy a druhý byl vehnán na protesty hladem ve vlastní rodině. Jan Kříž, Josef Ševčík, jména mladých hrdinů. Koho vina? Proč se uhlobaroni chovali arogantně nejen ke svým zaměstnancům, ale i vládě, která je přišla prosit o smír s jejich vlastními zaměstnanci? Jak je vůbec možné, že lékaři s výboru solidarity, ustanovený z padesáti nejvýznamnějších osobností tehdejšího Československa, zjistili podvýživu a vyšší výskyt chronických nemocí u hornických dětí, nemluvě o naprosto strašidelném stavu jejich tak draze placených obydlí? Systém vinen. Kdo pochopí, že bezbranní lidé , tak dlouho tísnění se nakonec odhodlali bojovat proti panujícímu bezpráví, když pro uhlobarony nebyl žádný problém zaplatit na jejich místa stávkokaze. Nemluvě o materiálním i citovém utrpení pro rodiny těch, co bojovali s nespravedlností. Ano, nebyl problém, když se jednalo o několik dolů. KSČ tehdy dokázala zorganizovat propojení, pevnou organizaci, strategii i taktiku pro lepší život horníků v celé oblasti. Část celého ústředního vedení KSČ se přesídlilo do regionu a velmi aktivně spolupracovalo s odbory. Nedovolilo zkorumpování spravedlivého boje. Staví se do čela utlačovaných a opovrhovaných. Přichází odpověď, kterou tak snadno nemohou potlačit. Boj za osvobození od děsivých podmínek celého regionu. Stávku, která vypukla jako spravedlivá obrana těch, co přicházejí o živobytí, se nakonec účastní 25000 zaměstnanců. Jde o nejúspěšnější stávku v době Velké hospodářské krize v Evropě. 

A pro nás komunisty z KSČM je to výzva, protože je příliš mnoho dnešní a budoucí bídy. Pracujeme na vedení naší strany , které dokáže být podobně silné, a díky vám, kdo se nenechali zhloupnout systémem, se nám to podaří. Dokonce i tehdejší provládní Lidové noviny píší, že značnou část odpovědnosti za vznik krizové situace v severních Čechách nesou těžařské společnosti, které zvyšují na horníky nároky a zároveň jim snižují mzdy. Vyšší produktivita a nižší mzda. Systém vinen. Vzpomínáš čtenáři na tyto dva pojmy v Tvé pracovní minulosti? Pokud ne, jsem rád. Nejsem sám, kdo na tyto události pamatuje pár let zpátky, kdy se objevilo slovo krize. Systém vinen. Jedinou jistotou v kapitalismu je všeobecná nejistota. Přichází čas změnit systém. Dokud systém nás nebude měnit na poslušné ovce... Pojďme bojovat za náš lepší život. Zaslouží si ho naše budoucnost... 

Socialismus je budoucnost...Nech se změnit systémem, nebo změň systém s námi.

Michal Klusák

Předseda OV KSČM Praha 10