Albrecht I. - nacistický teror proti elitě národa

Akce Albrecht der Erste (Albrecht I.) byla realizována nacistickými policejními složkami na území Protektorátu Čechy a Morava v souvislosti se zahájením druhé světové války a tažením proti Polsku začátkem září 1939. Samotná akce, připravovaná již od června, započala 1. září 1939 na území Protektorátu Čechy a Morava (souběžně však probíhala i na říšských územích) a probíhala celé září. Nebyla to jen policejní "preventivní akce" proti potencionálnímu nepříteli na počátku války. Byla vedena "frontálně" proti elitě českého národa bez rozdílu toho, zda se nějak jeho příslušníci účastnili nebo neúčastnili opozičního či dokonce odbojového hnutí - a byla zde použita v moderní demokratické společnosti nemyslitelná instituce tzv. rukojmí, tj. postižení skupiny zcela nevinných osob k zastrašení a k pacifikaci všech ostatních.
Tato akce byla bezprostředně spojená s nacistickým útokem na Polsko.
Důvodem k zatýkání byla obava, že po vypuknutí války se osoby vedené na seznamu podezřelých stanou (nebo už dokonce jsou) vůdci protinacistického odboje a současně mělo zatýkání posloužit k zastrašení ostatního českého obyvatelstva. Německé zpravodajské služby braly též v úvahu možnost vypuknutí ozbrojeného povstání na území protektorátu.
O tom, že se zatýkalo také bez rozdílu k politické příslušnosti svědčí, že mezi zadrženými byly osobnosti z různých míst života ve společnosti jako Josef Čapek, Emil Filla, Josef Plojhar, Ferdinand Peroutka, Petr Zenkl...
K uvedeným a poměrně známým skutečnostem je třeba dodat další podstatnou, byť doposud poměrně opomíjenou skutečnost, že totiž akce Albrecht I. byla zaměřena také proti Židům a tvořila důležitou část první etapy tzv. řešení židovské otázky v Protektorátu Čechy a Morava.Údaje podle různých pramenů se liší, nejblíže jsou skutečnosti dobové zjištění protektorátního ministerstva vnitra, podle něhož bylo k 29. září 1939 zatčeno 1247 osob, zřejmě však bez 114-164 osob, které byly vzápětí po zatčení a výslechu opět propuštěny na svobodu.Ostatní byli převáženi do koncentračního táboru Dachau, odkud byli po dalších třech týdnech někteří transportováni do koncentračního tábora Buchenwald. Zde byli drženi jako tzv. rukojmí.Přibližně polovina ze zadržených byla v průběhu války propuštěna, zbytek setrval v internaci do konce války.