Británie je dost bohatá, aby náležitě platila své pracovní síly - peníze (jen) jsou ve špatných rukou
Následující řádky jsou z daleké Británie, ale něco připomínají, alespoň mně. Že by "podobnost čistě náhodná"? (Pozn. překl.)
Americká komunistka a občanskoprávní ikona Angela Davisová proslule prohlásila, že je načase přestat přijímat věci, které nemůžeme změnit, a začít měnit věci, které nemůžeme přijmout. Tento duch se projevuje mezi zaměstnanci po celé Británii, kteří říkají vládě a zaměstnavatelům, že nepřijmou, když budou chudnout a naše veřejné služby budou zahnány pod zem.
Zdravotnické odbory vydaly ostré varování, že pokud se nenajdou peníze na řádné zvýšení platů, čeká nás zima sporů.
Premiér Riši Sunak a ministr financí Jeremy Hunt tvrdí, že jsou nuceni přijímat "obtížná rozhodnutí".
Tak to ostatně dělá i labourista Keir Starmer, který minulý týden prohlásil, že nebude nic slibovat ohledně platů zdravotních sester - a zdravotníky ujistil jen tím, že "postoj, který bychom přijali do vlády", bude patřit k "růstu ekonomiky a obnově spravedlivého platu", což je prázdný neslib, který by mohli učinit i toryové.
Je legrační, jak "obtížná rozhodnutí" vždy zahrnují to, že ti nejchudší jsou nuceni přinášet oběti na ochranu zisků těch nejbohatších.
Zaměstnanci od krachu bankéřů před 15 lety vidí, jak platy klesají - a nemohou si dovolit další škrty v reálných podmínkách, když ceny prudce rostou. Mnozí z nich jsou "klíčovými zaměstnanci", chválenými za to, že během pandemie udržovali zemi v chodu - o nic víc než zdravotníci vyprovokovaní nevděčnou vládou ke stávce.
Bez pořádného navýšení finančních prostředků se veřejné služby, které jsme během pandemie viděli napnuté k prasknutí, zhroutí. V mnoha oblastech je už teď nesmírně obtížné vyhledat lékaře. Lidé čekají měsíce nebo roky na potřebnou léčbu a hodiny dokonce i na akutní péči.
Krize se týká i dalších odvětví. Neschopnost vlády kontrolovat ceny energií znamená, že školy se budou muset příští rok rozhodnout mezi vytápěním budov a propouštěním zaměstnanců. Hasiči a státní zaměstnanci říkají šéfům, že bez dalších peněz to nezvládnou.
Platy a poskytování veřejných služeb spolu úzce souvisí. Starmer říká, že "než se dostaneme k otázce platů, je tu otázka zdrojů a personálu", ale chudobné platy vyhánějí zaměstnance z veřejných služeb - zvyšování platů je klíčem k řešení "otázky zdrojů a personálu".
Chceme-li, aby naše veřejné služby plnily své základní funkce, musíme se dočkat vyšších veřejných výdajů. Škrty nemůžeme akceptovat, a proto musíme změnit přístup. "Černá díra" ve veřejných financích je zjevně otevřená otázkám, neboť vláda by měla nakročeno k pohodlnému splnění svých dluhových cílů, kdyby počátkem letošního roku nezměnila vlastní způsob jejich výpočtu.
To však pro tuto chvíli ponechme stranou. V rozporu s Huntovými tvrzeními, že zodpovědné řízení státních financí vyžaduje, aby byl "(pan) Scrooge" (lakomec z románu Ch. Dickense "Vánoční koleda"; pozn. překl.), a Starmerovým tvrzením, že zvýšení platů je vzhledem k "hrozné ekonomické situaci" nemožné, existují peníze, které lze dát k dispozici.
Tyto noviny (deník britských komunistů The MorningStar; pozn. překl.) nejednou citovaly Sunday Times Rich List (seznam boháčů podle listu Sunday Times), který označil náš post-covidový věk za "zlatou éru superbohatých", a to z dobrého důvodu, protože masová bída, která v roce 2022 pronásleduje Británii, je přímým protějškem nafukujícího se bohatství nechutně majetných. Jen britští miliardáři zvyšovali každým dnem covidové krize své bohatství o 290 milionů liber.
Labourističtí poslanci Richard Burgon a Jon Trickett poukázali na obrovské sumy, které by se daly získat i díky skromným jednorázovým daním z majetku, což nedávno podpořila i organizace Tax Justice Network (Síť spravedlivého zdanění), která také poukazuje na miliardy, jež by se daly získat účtováním Národního pojištění k příjmům plynoucím z investic nebo vyrovnáním kapitálových zisků se zvýšením daně z příjmu.
Takový postup by mohl být skutečně "obtížným rozhodnutím" pro vládu, která za svou hlavní zodpovědnost považuje ochranu majetku bohatých.
Není ale těžké požadovat, aby se dělnické hnutí sjednotilo - a politici, kteří na něj odmítají brát ohled, nejsou součástí našeho boje. Zdaňte bohaté.
Redakční sloupek deníku MorningStar z 15. 11. 2022 přeložil Vladimír Sedláček