Jak rozebírat socialismus

Tato dvojsmyslná otázka napadne snad každého soudného člověka, který se dostane do styku s "vědeckou" produkcí Ústavu pro studium totalitních režimů, ale i dalších, údajně nezávislých iniciativ jako je Post Bellum, Paměť národa apod. Odpověď je důležitá proto, že různé přístupy k socialismu jsou většinou ze strany ideových odpůrců formulovány tak, aby byla vytvořena jakási vazba mezi dílčími nedostatky socialistické výstavby u nás s obecnými systémovými vadami socialismu jako společensko-politického uspořádání.

Jako příklad zneužití lze uvést úvahu pravicových rádoby expertů. Nejprve prohlásí socialismus a kapitalismus za systémy stejné kategorie, aby vzápětí došli k závěru, že je-li socialismus stejné kategorie jako kapitalismus a vystupuje-li kapitalismus jako liberální, fašistický, demokratický či diktátorský, pak v těchto podobách může vystupovat i socialismus. Nepřináší-li však něco kvalitativně nového, pak není nutné usilovat o jeho nastolení a kvalitativní změnu společenského zřízení. Socialistická revoluce je pro společenský vývoj zbytečná.

Nebo jiná úvaha z téže ideové dílny. Jestliže se kapitalismus s něčím snáší, je logické, že se s něčím i nesnáší. Je-li socialismus stejnou kategorií, pak i on se s něčím snáší a s něčím nesnáší. Touto logikou docházejí lidé z ÚSTR k závěru, že se socialismus nesnáší ani sám se sebou. Hned máme vysvětlení, proč je i některým údajným "socialistům" socialismus v Marxově, Engelsově i Leninově pojetí trnem v oku.

Oblíbenou falsifikací historie směřující k výkladu socialismu jako apendixu lidských dějin je smyslem tvrzení, že socialismus lidem nic nepřinesl, kromě front na banány (a v Sovětském svazu ještě kartáčky na zuby což je asi větší civilizační vymoženost, než např. industrializace, zemědělská soběstačnost, dobývání Vesmíru, kulturní revoluce a v případě SSSR záchrana lidstva před nacismem. Racionálnější z pravicových "expertů" si toho jsou vědomi. Tvrdí ovšem, že to není důvod k odsudku kapitalismu, neboť ten se změnil natolik, že mnohé z vymožeností socialismu převzal ve své transformaci do sociálně tržní podoby státu "třetí cesty".

Přes to vše idea socialismu stále žije a navzdory snažení ideových odpůrců dokonce nabývá (ve světovém měřítku) novou sílu. Udělejme vše pro posílení myšlenky socialismu i u nás.

Ladislav Šafránek