K současné situaci na Ukrajině

Část republiky plane "spravedlivým hněvem" ze situace, která nastala na Ukrajině.

Ptám se, kde jste byli, když fašistická chátra střílela na Majdanu, když hořeli lidé v Domě odborů v roce 2014. Kde jste byli, když docházelo k zabíjení civilistů v rámci "protiteroristických" operací ukrajinské armády proti oblastem, které se vzbouřily proti puči a svržení legitimní vlády v témže roce? 

Nebo snad šlo demokratické či humanitární vraždění?

Ukrajinského lidu je mi velmi líto, protože mít vládu, která veřejně podporuje válečného zločince Banderu a nechává veřejně používat nacistickou symboliku, to celé s podporou EU a NATO, nemůže být dobré. 

Všude se vyrojila řada analytiků z lidu, ale nikdo se neptá po příčinách, všichni mají naprosto jasno co se děje. Přiznám se, že mě to jasné úplně není. Mám určitý názor, ale zatím nedokáži říct, zda správný. A vývody rychlého soudu neodpovídají vždy skutečnosti. Vycházet z našich médií mi přijde, mírně řečeno, jako velmi naivní. Ty si o objektivitě mohou nechat zdát jen v těch nejdivočejších snech. Ale proč se nikdo neohlédne aspoň několik měsíců nazpátek (i když kořeny tohoto problému sahají mnohem dál), a znovu si neprojde to, co se za tu dobu událo, a hlavně, bez EMOCÍ. 

Nepřipojím se k použití ukrajinské vlajky, i když sám nejsem velkým zastáncem řešení problémů silou (i když mohou nastat situace, kdy jiné řešení nezbývá), protože cílem tohoto řízeného chování není obrana ukrajinských občanů, ale je to boj za zachování statusu quo - boj za zachování současného politického systému 

na Ukrajině, nepokrytě podporujícího fašisty a ochotně plnícího funkci destabilizačního prvku v regionu.

Počkám s vytvořením názoru až po stabilizaci situace. Je potřeba myslet hlavou, ne srdcem. A mám zatím příliš mnoho otázek a strašně málo odpovědí.

Václav Sušický

člen OV KSČM Most