Když se zákon změní na paskvil

Název tohoto článku je vlastně reakcí na dvě věty z článku Jana Hájka "Když se to neuhlídá".

Článek je velice perfektně napsaný, obsahově je vynikající. V článku mě zaujala určitá část, na kterou chci reagovat. Nejprve je cituji. Jde o část kde autor hovoří o Pavlu Rychetském. Nyní citace. " Každý zákon se dá změnit na paskvil. Hlavně když slouží svému účelu".

Tomáš Akvinský, který žil v letech 1225 až 1274 definuje zákon takto. Zákon vyjadřuje rozhodnutí rozumné vůle, kterou je obdařen pouze Bůh. Platí zde úměra. Zákon = rozumná vůle = Bůh. Na základě toho pak rozlišuje věčný zákon a přirozený zákon. Nebudu čtenáře zatěžovat jednotlivými definicemi a dalším rozborem. Tuto definici jsem si půjčil z knihy T. Machalové Úvod do právní filosofie ( Základní pojmy) I. díl , vydala MU PF Brno v roce 1998.

Obecně řečeno Pavel Rychetský má vlastně pravdu. Když si vzpomeneme na slavné devadesátky jak se rychle měnily zákony a mnozí zákonodárci něco schválili dopoledne a hned se uvažovalo, že to tak nejde a že musí udělat urychleně novela tak se i mnohdy pak stalo. A proto platí i to co říká Rychetský, že zákon se dá změnit na paskvil. Novela zákona je složitější problém. Může ji navrhnout Senát jako celek, vláda, skupina poslanců, toto je přesně dáno příslušným právním předpisem. Může být jen třeba novelizovaná část zákona nebo celý zákon.

Každý stát má zákon nejvyšší právní síly. Ve většině států se to jmenuje Ústava. 

Jsou ale země jako například SRN, Bhútán a některé další země kde tento pojem neznají, ale znají pojem Základní zákon. Ve své podstatě je to to samé, ale právně je tam trochu rozdíl. Tyto zákony a ústavních zákony se novelizují minimálně a když tak komplexně. To je obecná zásada teorie státu a práva a zvláště ústavního práva. Zastavím se u Ústavy České republiky. Ta byla schválena 16.12.1992 168 hlasy, někteří poslanci byli proti, někteří se zdrželi. Konkrétní počet 10 a 18. Máme počátek října 2020 a Ústava ČR má 8 novel. Den po schválení Ústavy byla schválena Listina základních práv a svobod. Tento zákon má č. 2/1993 Sb. Tam tehdy nešlo o nic jiného než o převod z. č. 23/91 Sb. stejného názvu, ale ten měl platnost ve federaci a musel být převzat do českého právního řádu. Naštěstí tento zákon je novelizován jen jednou. 

Tato novela by nenapadla poslance v ČR, ale muselo jím to být sděleno ze zahraničí. Totiž novela se týká zadržení podezřelé osoby z trestného činu. Původní verze ve federálním zákoně byla doba 24 hodin a to se převzalo i do českého právního řádu. Zadržení ale bylo u nás za socialismu 48 hodin a do té doby muselo být rozhodnuto buď, že osoba bude propuštěna nebo bude vzata do vazby. Jenže za socialismu měl příslušník SNB podle zákona o SNB č. 40/74 Sb. právo osobu zajistit na 24 hodin a dalších 24 hodin měl vyšetřovatel, to ale už podle trestního řádu. A pal dalších 24 hodin prokurátor. V tzv. demokracii, tedy kapitalismu se to změnilo se zdůvodněním, aby se neporušila lidská práva. Zahraničí se tehdejším představitelům nejen smálo, ale řeklo jim, že bychom byli jediná země která by toto dokázala rozhodnout do 24 hodin. Třeba v Rakousku je doba na rozhodnutí o vazbě 5 dnů, ale většinou je to 48 hodin. Tak proto tato novela. V krátkosti mohu poukázat třeba trestní zákoník z roku 2009, který byl již také mnohokrát novelizován. A to nemluvím o nešťastném občanskému kodexu. Z taktických důvodů se k občanskému kodexu ani k trestnímu zákoníku nebudu vyjadřovat.

Rychetský se jako ministr spravedlnosti a předseda legislativní rady vlády za doby kdy předsedou vlády, nikoli premiérem- jak se dnes mylně říká byl Miloš Zeman věnoval volebním zákonům. Zejména zákonu o volbách do Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR. Ten zákon co vymyslel měl dokonce hlavu a patu, byl pochopitelný a sloužil svému účelu.

 Až do roku 2020 a 2021. 

Tehdy došlo ke zvláštní situaci. Byl podán podnět k Ústavnímu soudu na změnu tohoto volebního zákona. Tu aféru si ještě pamatujeme. Nebudu se jí zabývat. A Rychetskému byl tento podnět přidělen jako soudci zpravodaji. V té době již dávno byl předsedou Ústavního soudu. Výsledek rozhodnutí známe. Prostě Rychetský popřel sám sebe, popřel svoji práci kterou věnoval kdysi předtím na docela slušném volebním zákoně.

 Proto mj. volby do PS PČR dopadly tak jak dopadly. Protože vznikly koalice 3 +2 a dávno před volbami, ačkoli to šéfové stran popírali, že dojde po volbách ke spojení, bylo jasné, že k tomu fakticky dojde. To se také stalo. Tedy závěrem řečeno Rychetský potvrdil svá slova. Každý zákon se dá změnit na paskvil. To udělal, lépe řečeno dal podnět, aby tento volební zákon byl takto změněn, což se stalo. A pokud jde druhou větu, tedy, že slouží svému účelu. To je také fakt. Vidíme to dnes a denně, zejména při jednání PS PČR. 

Děkujeme tedy těm voličům, kteří volili a naletěli na slib těchto 3 +2, ačkoli to byl jen řeči, ale bylo jasné, že opak je pravda. A to se potvrdilo. Je bohužel smutné, že to odnášíme my všichni. A po pražském setkání, které vlastně nejen navrhnul, organizoval, ale fakticky vedl prezident Francie, nikoli předseda vlády ČR, kdy jsme předsednickou zemí v rámci EU se jistě v důsledku politiky nejen EU, ale i vlády ČR " budeme mít ještě lépe a radostněji". 

Ivo Látal