Když je vůle, řešení se najde

Se zájmem jsem si přečetl zprávu ČTK ze 17. 4. 2022, podle níž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala členské státy EU k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s německým týdeníkem Bil dam Sonntag rovněž prohlásila, že Ukrajina může válku vyhrát. Státní bankrot Ruska je podle ní pouze otázkou času. Komise podle ní chystá i další sankce, které by se měly dotknout zejména ruské banky Sberbank. Tolik zprávy.

V této souvislosti si dovolím, zejména pro mladší čtenáře připomenout, že už před první světovou válkou si mnozí mysleli, a údajně na tuto myšlenku navázal i A. Hitler, že Rusko je prý kolos na hliněných nohou, do něhož stačí jen drcnout. Jak to dopadlo a kolik milionů lidských obětí to stálo, doufám, že všichni víme. Dnes se tím samým sloganem ohánějí někteří válkychtiví politici či komentátoři, ale na místě by bylo více používat rozum. Stále je to země s obrovskými zdroji.

Co je hlavní: Každá válka stojí peníze a přináší zmar lidských životů a materiálních zdrojů. Přejděme ale k číslům, jak si stojí řada zemí v Evropě. Měřítkem nám může být dluh vládního sektoru k HDP v r. 2021: Španělsko - 120,6 / Řecko - 202,9 / Itálie - 154,4 / Francie - 114,6 / Belgie - 112,7 / Německo - 71,4 / Malta - 61,4 / Portugalsko - 128,1. Celkem je tento dluh v EU 92,1 (ČR - 42,4). Ruská federace před eskalací konfliktu na Ukrajině - 20. O dluhu USA ani nemíním spekulovat, protože dolar zatím drží jeho konvertibilita. Pouze podotýkám, že od r. 2010 do r. 2021 jeho využití v mezinárodním obchodě kleslo o 40 %, protože řada států s rozdílným společenským zřízením vzájemně uznala své měny a také v nich obchoduje.

Země EU ve vleku zahraniční politiky USA ve své podstatě přinutily Rusko a Čínu ke spojenectví, přičemž tyto země se svými dalšími spojenci mají cca 1.7 mld. obyvatel. Také Indie s více než 1 mld. obyvatel se odmítá podřizovat doporučením USA, země perského zálivu prožily svou zkušenost s "prosazováním americké svobody a demokracie" a v Afghánistánu došlo dokonce k tomu, že se Američané stáhli, aniž by upozornili své spojence a spojence z místních obyvatel ponechali svému osudu. Můžeme si i povšimnout, že v řadě afrických zemí i zemích Jižní Ameriky, které trpěly imperialismem a vykořisťováním anglosaských mocností, také dochází ke snahám vymknout se americkému a evropskému vlivu. To jsou další miliony obyvatel. Všichni v tomto odstavci uvedení mají na svém území surovinové a energetické zdroje, které Evropa potřebuje ke svému rozvoji a snížení zadluženosti. Zvolila však cestu výhružek, sankcí a embarg na všechny, co se nepodvolí jejich kořistnickým zájmům, ovšem výběrovým způsobem. I přes to, s velkou pravděpodobností, dojde k výpadkům průmyslové výroby, potravin a zhroucení bilancí se zdrcujícím dopadem na sociální postavení lidí. Také současné zdražování je pouze předzvěstí aktivit spekulantů našich i zahraničních. EU v podstatě uvaluje embarga sama na sebe.

Uvedené informace, ani další současné rozpory v Evropě, nesvědčí o tom, že EU je v takové kondici, aby předsedkyně EK Ursula von der Leyenová mohla vydávat taková prohlášení. Jediní, kteří si mohou oprávněně mnout ruce, jsou zástupci vojensko-průmyslového komplexu.

Osobně nepodporuji žádnou válku. Diplomatická řešení se většinou vždy najdou, když je vůle. Zatím vůle není, protože na omezené planetě zdrojů nelze kapitalistům, uvažujících stále v hodnotách kolonialismu minulého století, zajistit neomezený růst a to je hlavním důvodem všech válek v tomto století. Koneckonců, i Rusko je dnes kapitalistickou velmocí, stejně jako USA a země EU.

 Franta