Marie Kudeříková v proměnách času

S tím, jak se mění oficiálni narativy související s druhou světovou válkou, které vnímáme jako snahu o přepisování historie, prochází neméně zajímavou proměnou také interpretace výrazných historických postav z domácího prostředí. Nejsilněji tomuto tlaku čelí odkaz osobností, které jsou s tehdejším Sovětským svazem spojeny třeba i jen okrajově – účastnily se zápasu proti německému fašismu a ve své době vzhlížely k Sovětskému svazu a ideám komunismu reprezentovaným postavou tehdejšího vůdce J. V. Stalina.

Pregnantním příkladem je bezesporu postava Marie Kudeříkové, od jejíhož narození uběhlo v roce 2021 sto let a v roce 2023 osmdesát let od její popravy nacisty, přičemž byla jednou ze tří žen narozených v českých zemích, nad kterými německý lidový soud vynesl trest smrti, který byl skutečně vykonán. Obviněna, obžalována a odsouzena byla za svou činnost v protifašistickém odboji. Její hrdinství, odvahu a sílu nepodvolit se ani během krutých výslechů dokládá ve spisu Gestapa poznačené hartnäckiges schweigen (tvrdošíjné mlčení). Společenský obraz Marie Kudeříkové se výrazně měnil v důsledku politických změn. Vzhledem ke svému mládí, tragickému osudu a komunistickému přesvědčení, které deklaruje ve svých zápiscích z vězení[1], stala se Marie Kudeříková v poválečném období ikonou protifašistického odboje a režimem prosazovaným vzorem pro mládež. Po roce 1989 bylo její jméno i odkaz z téhož důvodu z veřejného prostoru i debaty vyloučeno, stejně jako se stalo v případě dalších významných postav spojených s komunistickým hnutím bez ohledu na to, zda se dožily společenských změn v roce 1948 a následného období pod vládou KSČ.

Marie Kudeříková v době od 7. prosince 1942 do 26. března 1943 psala v cele kandidátů smrti v ženské věznici ve Vratislavi motáky, které se z věznice podařilo propašovat, aby v roce 1961 vyšly k příležitosti 40. výročí založení KSČ jako výbor pod názvem Zlomky života. Kniha se stala základním zdrojem informací o životě komunistické odbojářky, jejíž životní cesta skončila na popravišti v pouhých 22 letech. Po vydání Zlomků života následovaly desítky recenzí knihy v tisku, které tak odkaz Marie Kudeříkové dále upevňovaly.

Kniha Zlomky života však nebyla první zmínkou o hrdinné odbojářce. Zájem o Marii Kudeříkovou se v průběhu času značně vyvíjel. Zatímco v poválečných letech 1945 – 1948 bylo její jméno jen jednou z položek na seznamech padlých při různých tryznách a výročních událostech, po roce 1948 zájem o příběh mladé hrdinky exponenciálně roste. Ve sborníku Milovali svůj národ[2] z roku 1954 již figuruje Marie Kudeříková v povídce Anny Tučkové hned na prvních stranách. V témže roce vyšel na stránkách armádního periodika Československý voják[3] téměř dvoustránkový text Maruška. Stejnojmenná novela Maruška[4] z pera Františka Omelky spatřila světlo světa na přelomu 50. a 60. let.

V období po intervenci vojsk Varšavské smlouvy, upevňoval se obraz Marie Kudeříkové zejména ve veřejném prostoru - odhalovaly se pamětní desky a sochy, její jméno získaly školy a ulice[5], turistická trasa, dokonce i běžecký závod – Běh rodnou obcí Marie Kudeříkové[6]. V rodném domě byl vybudován památník a na významu nabyla v roce 1962 vyhlášená celostátní literární soutěž Strážnice Marušky Kudeříkové. V roce 1972 natočil režisér Jaromil Jireš film ...a pozdravuji vlaštovky, který zachycuje posledních 99 dní života Marie Kudeříkové. V roce 1973 šla do tisku korunová známka, kde je vedle Marie Kudeříkové zobrazena další komunistka Jožka Jabůrková (ta byla umučena v koncentračním táboře Ravensbrück). Známka vyšla v nákladu 6 530 000 ks. Realizoval se také balet na motivy vězeňských motáků Kudeříkové — Zlomky života a snu (1976), a také Symfonie pro ženský hlas a orchestr Václava Felixe, na slova Zlomků života. V roce 1981 vznikla v brněnském rozhlasovém studiu hra Hodina ve znamení tmy[7] režiséra Jana Tůmy. Vzpomínkové texty pamětníků a současníků Marie Kudeříkové vychází v 70. a 80. letech. Jedinou velkou literární reprezentací z té doby a v podstatě do dneška je román Zory Berákové Zkouška dospělosti (1977)[8] Příběh Marie Kudeříkové a kniha Zlomky života byly také podpořeny různými metodikami práce s mládeží na téma hrdinství, obětavosti, války.

Po roce 1989 se Marie Kudeříková, coby symbol komunistické propagandy propadá spolu s např. Juliem Fučíkem do nelibosti. Zatímco Fučíkův odkaz je již zkraje 90. let zpochybňován jako vylhaný nebo alespoň značně přibarvený, jméno Marie Kudeříkové se vytrácí téměř úplně. Jediným médiem, ve kterém je Marii Kudeříkové věnována pozornost kontinuálně již od začátku 90. let je bývalý deník Haló noviny napojený na komunistickou stranu (KSČM). Zájem o odkaz Kudeříkové se ve společenském diskurzu objevuje znovu až v roce 2002, kdy Česká televize odvysílá kritický dokument Památky na mě…, proti jehož vyznění se postavila i rodina Marie Kudeříkové. V této obraně však nehledejme obhajobu komunistických ideálů, za které je kritizována především. Mariin bratr Josef Kudeřík v článku Zlomky života a zlomky špíny[9] z roku 2003 zdůrazňuje, že Marie sice byla přesvědčenou komunistkou, uznávala však především lidské hodnoty – lásku k bližnímu, rodinu, přátelství, víru ve svobodnou budoucnost. I některé další zmínky ve veřejné debatě se nesou v podobném duchu – nezpochybnitelné hrdinství mladé odbojářky jako by mělo být zbaveno komunistické ideologie nebo od ní alespoň co nejvíce oddáleno. Např. v monografii Vnorovy: Minulost a současnost obce[10] se dočteme, že "pro obec zůstává jméno její rodačky trvalým symbolem hrdinství, oproštěného od politických akcentů a ideologických nánosů". V roce 80. výročí popravy Kudeříkové (v březnu 2023) vyšel na stránkách bulvárního deníku AHA! článek[11], ve kterém se dočteme, že komunistický režim v ČSSR "navzdory skutečnosti udělal z levicově smýšlející, silně věřící katoličky komunistku", což svým názorem podporuje i Walter Bartoš (v článku představený jako historik, ačkoliv jde o politika ODS a hudebníka bez vzdělání v oboru historii alespoň příbuzném), který bez konkrétních argumentů tvrdí, že Kudeříková nikdy komunistkou nebyla.

Marie Kudeříková se v současnosti dočkala i zájmu akademické obce. Proměny reprezentace mýtu Marie Kudeříkové zpracovala ve své diplomové práci v roce 2015 Daniela Poláková[12]. Ta ve svém výzkumu dochází k závěru, že společným rysem reprezentace Marie Kudeříkové v období 50. a 60. let je v čase proměnlivá emocionalita, se kterou se přistupuje k padlým hrdinům antifašistického odboje. Zatímco zpočátku dochází k budování "správného" obrazu, postupem času se příběh rozvolňuje, čistě politické rámování ustoupilo a začal se objevovat příběh lidštější, komplexnější, některé postavy získaly nové motivace svých činů.[13]

Nové společenské poměry po roce 1968 se podle zjištění Polákové promítlo i do reprezentace postavy Marie Kudeříkové. Ta se stává méně a méně živoucí s tím, jak se vzdaluje době své reálné existence. Poláková vnímá vznikající reprezentace té doby jako snahu udržet vůbec mýtus Kudeříkové naživu. Ten "přestal fungovat, zestárl, odumřel. Příznačná je zmiňovaná absence literárního zpracování příběhu v 70. a 80. letech. Mýtus přestal být samostatně jazykově uchopitelný, jako vhodnější se jevily mimoverbální reprezentace."[14] Vzhledem k době svého vzniku práce Polákové nereflektuje události po roce 2015, které pro vývoj reprezentace Marie Kudeříkové ve veřejném diskurzu znamenaly určitý progres.

Milníkem v zájmu o Marii Kudeříkovou se stalo sté výročí jejího narození (2021). Jejímu odkazu byl věnován festival Meeting Brno 2021, pro který vytvořil sochař Pavel Karous kolorovanou kresbu Ve vzduchu plove jablůňka - vzpomínka na Marii Kudeříkovou, pod taktovkou téhož autora vznikl jeden díl pořadu Vetřelci a plameňáci na internetové televizi STREAM[15] a v červnu téhož roku byl odhalen jím aktualizovaný pomník Marie Kudeříkové, realizovaný jako intervence do výše zmíněného pomníku Zdeňka Preclíka z roku 1976. I v rámci této akce se však okrajově objevila snaha odstřihnout Marii Kudeříkovou od jejího komunistického přesvědčení, když v debatě v rámci akce Meeting Brno politička TOP 09 Anna Putnová prohlásila, že Kudeříková komunistka nebyla.[16] Její komunistické přesvědčení však v téže diskuzi potvrdil jak autor uměleckých realizací Pavel Karous, tak filmová protagonistka Kudeříkové herečka Magda Vašáryová, která akci jako čestná hostka zahajovala a která osobnost Marie Kudeříkové detailně studovala v rámci přípravy na danou filmovou roli. Neméně zajímavým zpracováním života Kudeříkové je také projekt nezávislé divadelní scény – Maruška.[17] Jméno Marie Kudeříkové však ve veřejné debatě figuruje i nadále spíše okrajově a dle mediálního obrazu výzvy k její aktualizaci a využití jejího odkazu k deklaratornímu antifašismu[18] zasáhly jen malou skupinu levicově smýšlejících intelektuálů.

Mgr. Petra PROKŠANOVÁ

[1] KUDEŘÍKOVÁ, Marie. Zlomky života: listy z vězení. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel. 1961. Např. str. 27, 46, 109.

[2] Milovali svůj národ: o životě mladých komunistů, kteří padli v boji za vlast. 1. vyd. Praha: Mladá fronta. 1954

[3] ŠTUKA, Ivo. Maruška. Československý voják. 1954, r. 3, č. 7, s. 14-15

[4] OMELKA, František. Maruška. In: Ani ženy... Praha: Naše vojsko, 1963, s. 296

[5] V roce 1956 byla odhalena pamětní deska v Brně. Později v roce 1973 byla pamětní deska odhalena i na budově střední zdravotnické školy Marie Kudeříkové v Českých Budějovicích. V roce 1966 byla umístěna její busta v Kateřinské ulici v Olomouci. Ve Strážnici se na památku Marie Kudeříkové od roku 1956 jmenuje Základní škola Marie Kudeříkové. V Havířově je po Marii Kudeříkové pojmenovaná základní škola, vedle níž stojí šamotová plastika Žal od sochaře Jiřího Myszaka z roku 1966. V roce 1977 byl odhalen na třídě Kpt. Jaroše v Brně figurativní Pomník Marie Kudeříkové. Na železniční stanici Vrbovce na moravsko-slovenském pomezí má pamětní desku s přidaným citátem z jejího posledního listu rodičům den před popravou. V Praze, Brně, Křelově, Svitavách, Veverské Bítýšce, Břeclavi, Ostravě, Znojmě, Trutnově, Benešově, Havířově a v Ústí nad Labem jsou po ní pojmenované ulice.

[6] Závod je organizován dodnes pod názvem Vnorovská desítka

[7] Hra je k dispozici k poslechu v badatelně Českého rozhlasu.

[8] Román se stal podkladem pro scénář filmu ...a pozdravuji vlaštovky. Jeho vydání se zdrželo kvůli recenznímu řízení a vyšel až po uvedení filmu.

[9] KUDEŘÍK, Josef. Pokřivené svědectví. In: "Zlomky života" … a zlomky špíny. Národní osvobození. 2003, č. 11, s. 6.

[10] PAJER, Jiří. Vnorovy: Minulost a současnost obce. 2022. Vydala obec Vnorovy. s. 384

[11] 80 let od kruté smrti statečné Marie (†22): Nacisté ji popravil sekyrou. [Online] Dostupné z URL: https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/202672/80-let-od-krute-smrti-statecne-marie-22-naciste-ji-popravil-sekyrou.html [Cit. 2023-15-06]

[12] POLÁKOVÁ, Daniela. Marie Kudeříková: životnost mýtu a lidské zkušenosti. Č. Budějovice, 2015. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta

[13] POLÁKOVÁ, Daniela. Marie Kudeříková: životnost mýtu a lidské zkušenosti. S. 86

[14] POLÁKOVÁ, Daniela. Marie Kudeříková: životnost mýtu a lidské zkušenosti. s. 131.

[15] KAROUS, Pavel: Neznalost historie neomlouvá. Kdo byla Maruška Kudeříková. [Online] Dostupné z URL: https://www.stream.cz/vetrelci-a-plamenaci/neznalost-historie-neomlouva-kdo-byla-maruska-kuderikova-a-proc-ji-popravili-uz-ve-22-letech-64156667 [Cit. 2023-08-04]

[16] Ze vzpomínky účastníka akce Matěje Hollana. [Online] Dostupné z URL: https://www.facebook.com/photo/?fbid=10221444313242036&set=a.3407122781620 [Cit. 2023-08-04]

[17] Maruška. [Online] Dostupné z URL: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15584676793-maruska/ [Cit. 2023-08-04] Projekt nezávislé divadelní scény Maruška vznikl původně v roce 2021 k 100. výročí narození Kudeříkové na základě jejích známých dopisů. O dva roky později, se v rámci 80. výročí její popravy v roce 2023, dočkal také filmového zpracování natočeného v autentických prostorách brněnské Káznice.

[18] KAROUS, Pavel: Neznalost historie neomlouvá. Kdo byla Maruška Kudeříková. [Online] Dostupné z URL: https://www.stream.cz/vetrelci-a-plamenaci/neznalost-historie-neomlouva-kdo-byla-maruska-kuderikova-a-proc-ji-popravili-uz-ve-22-letech-64156667 [Cit. 2023-08-04]