Noční jednání březnového pražského zastupitelstva
Demokracie jen naoko?
Při projednávání programu zastupitelstva nejdřív vystupují se svými návrhy občané. Ti přicházejí se svými náměty s očekáváním, že si je převezme některý ze zastupitelů, aby mohly být projednány. Na první podhled to vypadá superdemokraticky. Občané mají právo spolurozhodovat! Končí to však tím, že, přestože se občas najde někdo z opozice, kdo je ochoten návrh občana předložit (bez toho projednán být nemůže), nenajde se dost hlasů, aby návrh prošel. Občané tak mohou jít zase domů, případně záležitost interpelovat, čímž zabijí celý den, na který si musí vzít dovolenou. Navíc řešení stejně nemohou očekávat, od vedení města zaznívají jen slova, slova, slova, skutek utek.
Neuspěli tak provozovatelé fiakrů, kteří se dožadovali návratu své živnosti do tržního řádu, aby ji mohli na Staroměstském náměstí a v ulicích Starého Města provozovat. Jejich argumenty, že fiakrová doprava (tažená koňmi) přitahuje turisty ve všech velkých evropských městech, že o koně je dobře postaráno, jsou ve výborném fyzickém i psychickém stavu, což potvrzují i veterináři a přítomný odborník z České zemědělské univerzity, vyslyšeny nebyly.
Marné byly opětovné snahy o úpravu jednacího řádu zastupitelstva tak, aby občané měli pro své interpelace důstojné postavení a dostatek času. Ale o tom už jsem informovala v několika dřívějších komentářích, neboť vystupující se toho dožadují každý měsíc… opět marně.
Nejen občané, ani zastupitelé často neprosadí své návrhy
Do programu tak neprošel návrh, aby se zastupitelstvo po zkušenostech z loňska včas zabývalo kapacitami středních škol. A to je letos deváťáků opět o něco více. Na druhou stranu je pravda, že pokud by Praha měla pojmout výhradně pražské uchazeče, bylo by míst dostatek a ještě by byl převis. Jenže zájem studovat v hlavním městě mají i uchazeči z dalších krajů. Ze Středočeského zde studuje 40 % studentů. Současně je logické, že ne každý žák deváté třídy se dostane na školu či obor, který si vybral. Ambice některých žáků, respektive jejich rodičů, často neodpovídají reálným schopnostem, skutečnému zájmu o obor a potřebám na trhu práce.
Neuspěl ani další návrh. Konkrétně šlo o to, aby se město zabývalo novelou zákona o obcích, která navyšuje limity peněz, o nichž nově může rozhodovat pouze rada (ne zastupitelstvo) na pětinásobek. Konkrétní dopad této novely už je na světě. Financování dvou projektů, které loni neprošly v zastupitelstvu, předložil po novém roce radní Daniel Mazur (Piráti) znovu, tentokrát radě, a ta mu peníze schválila. Ve frontě už čekají další zájemci o granty pro životní prostředí, které by dřív schvalovalo zastupitelstvo. Teď už bude stačit jen rada. Přesvědčit koaliční zastupitele o potřebě snížit limity na alespoň trojnásobek se však nepodařilo. Pročpak jim to asi takto vyhovuje?
Bylo vidět, že opozice už měla dost neustálého boje s větrnými mlýny. Zaznívala tak kritika směřující na (ne)řízení města a absenci koaličních zastupitelů na některých výborech, jejichž konání se tak z důvodu neusnášeníschopnosti musí rušit. Opozice se vypovídala, karavana jede dál.
Nová úprava stavebního zákona
Má začít platit od 1. července. Oprávněné pochybnosti vyjádřily všechny kluby, s výjimkou pirátů. Pochopitelně. Hlavní problémy se totiž dají očekávat kvůli průtahům v digitalizaci stavebního řízení a prováděcích předpisů, kterou má na starosti MMR pod vedením vícepremiéra Ivana Bartoše (piráti). V nejistotě tak žijí úředníci magistrátu i městských částí. Selhává digitalizace, chybí vyhlášky, metodika, proškolení ve zmíněné digitalizaci, ohroženy jsou povolovací procesy. Jak sdělil ředitel magistrátní sekce Tomáš Veselý, prováděcí předpisy nemají k dispozici, některé vůbec neviděli (např. návrh vyhlášky o digitalizaci řízení), jiné vyhlášky jsou v připomínkovém řízení, není vyjasněn archív, chybí vybavení. A to se mají připravit na změnu od 1. července. Přitom systém ještě nebyl ani testován.
Sociální služby pro děti i dospělé se zdravotním postižením
Stavební zákon není samozřejmě jediným problémem, s nímž se Praha potýká. Jedním z dalších jsou sociální služby. Na zastupitelstvo přišli rodiče, kteří mají obavy o budoucnost svých zdravotně postižených dětí. Potřebují hlavně terénní služby, které k nim chodí do domu a umožňují jim tak mít děti ve své blízkosti. Neméně důležité jsou krizové plány pro případ výpadku pečující osoby a dále odlehčovací služby. Obecně platí, že sociálních pracovníků je nedostatek. Jejich nízké platy a náročná práce vedou k tomu, že mnozí odcházejí a noví nenastupují. Řešit tento dlouhodobý problém tak musí nejen hlavní město, ale také vláda. Týká se to i přesahu sociálních a zdravotních služeb. Za KSČM jsme o řešení situace rodin pečující o zdravotně postižené osoby usilovali jak v pražském zastupitelstvu, tak v poslanecké sněmovně.
Nekonečný příběh Šlechtovy restaurace
Rekonstrukce známé památkově chráněné budovy ze 17. století se táhne roky a stále není dokončena. Kolikrát jsme jako komunisté KSČM na pražském zastupitelstvu i na zastupitelstvu městské části Praha 7 apelovali na to, aby se zabránilo chátrání této památky a včas se budova zrekonstruovala. Tenkrát nás nikdo nebral vážně, restaurace chátrala dál a bylo zřejmé, že se její oprava v budoucnu notně prodraží. Na naše slova bohužel došlo.
Když už se konečně Šlechtova restaurace dočkala v roce 2017 začátku oprav, obyvatelé Prahy doufali, že se brzy otevření známé zahradní restaurace dočkají. Jenže v roce 2020 práce skončily zhruba v polovině. Došly peníze. Opraven byl pouze původní barokní letohrádek. Předpokládané náklady byly na počátku spočítány na 160 milionů, za tři roky se vyšplhaly na 225 milionů korun! Plánovaný rozpočet na opravu byl vyčerpán. Na vybudování zahradní restaurace s výdejními okénky, běžné restaurace a cukrárny, na stavbu altánu a kolonády, na opravu zahrady Kaštanka a zpevnění svahu už nebylo, kde brát. Práce se zastavily.
V průběhu nočních hodin březnového zastupitelstva nakonec pražští zastupitelé rozhodli o dalším díle tohoto nekonečného příběhu. Odhlasovali, že město vypíše nový tendr na stavebníka, který dokončí rekonstrukci. Ta vyjde předběžně na dalších cca 200 milionů korun. Někteří zastupitelé označili tento návrh primátorova náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) za předražený. Pražané už si zvykli, že projekty a stavby hlavního města jsou černou dírou na veřejné finance, a to už víc jak tři desítky let. Dočkáme se někdy toho, že za to všechno někdo konečně ponese odpovědnost?
Marta Semelová
předsedkyně KV KSČM Praha
