Otázky války a míru ve světě a úloha mezinárodních organizací (z pohledu komunistického hnutí)

Komunistické hnutí považuje války za historicky potvrzený důsledek prosazování zájmů jednotlivců, elit a tříd, podmíněných stavem mocenské, sociální a ekonomické pozice v dané době. Války a mír byly a nadále jsou součástí existence lidské civilizace, vrozené vlastnosti člověka, jeho psychika, mentalita, prvky bojovnosti a agresivity se mohou podílet, ale nejsou určující příčinou vzniku a vedení válek.

Některé názory považují mír za přestávku mezi válečnými událostmi a trvalý mír za utopii, přesto zajistit mír i v podmínkách globálního neoliberalismu je složitá, ale nutná potřeba. Války a použití ozbrojeného násilí jsou formou, obsahem a prostředkem politiky k dosahování stanovených cílů. Univerzální bezpečnostní organizace OSN, RB OSN, ani OBSE, prokazatelně nejsou schopny efektivně odvracet vznik válek, zastavit průběh konfliktů, ani jejich ukončení. Komunistické hnutí je zásadně proti jakýmkoliv agresivní válkám a je pro mírové řešení problémů.

 Podstata válek, vztah míru a válek,

Obecná shoda spočívá v pojetí války jako organizovaného násilí mezi skupinami lidí a mezi státy, k dosažení politických, ekonomických, náboženských, ideologických, a jiných cílů. K získání nových území a mocenských výhod, nutných pro realizaci konkrétních zájmů.

Vojenský teoretik Carl von Clausewitz který nazval válku "Pokračováním politiky jinými prostředky", potvrdil propojení politiky a války. Je-li správná teze, že politika je koncentrovaná ekonomika, pak určující pro pochopení podstaty válek jsou ekonomické zájmy, nebo také ekonomické problémy a krize.

Válka má mnoho podob, historicky se měnila válečná politika a tím i válečná ekonomika a naopak. Formy a způsoby vedení války v závislosti na vývoji a použitelnosti zbraní byly jiné v otrokářství, za feudalismu, za kapitalismu 18 a 19. století. 20 století přineslo rozmach průmyslu, vědy, techniky a tedy i zbrojní výroby v nové kvalitě i kvantitě. Obě světové války ukázaly nebezpečí válečných dobrodružství v zájmu mocenských elit, za účasti mnoha zemí, na velkém prostoru, za obrovských nákladů s miliony mrtvých lidí, vojáků i civilistů.

První světová válka za nové dělení světa, přerozdělení kolonií, a přístupu k surovinám měla za následek cca 18,5 milionů obětí. Na bojištích se objevily první tanky, letadla, ponorky, ale i faktické použití BCHOL (Yperit). Přinesla nové uspořádání Evropy a světa po VŘSR v Rusku, později hospodářskou krizi, nástup fašismu v Itálii a Španělsku a nacismu v Německu.

Druhá světová válka, útok na SSSR, byla vedle zrůdné hitlerovské ideologie a propagandy a okupace většiny evropských zemí, snahou zmocnit se surovin a ropných polí na východě. Ekonomika a výroba nových a zbraní a systémů války ve zbrojení Evropy, neobstály proti státem řízené zbrojní výrobě SSSR realizované za nesmírně obtížné situace. Velká vlastenecká války nebyla jen o ekonomice, ale i lidském potenciálu. V kvalitě i kvantitě. Cca 62,5 milionů obětí ve 2 SV z toho cca 22-25 milionů v SSSR, se nestalo varováním do poválečných let. Hlavní cíl Západu, agresí zničit SSSR a ovládnout jeho území se nerealizoval. Spojenectví proti nacismu se rozpadlo, ekonomicko-politické a mocenské zájmy USA,GB a FRA byly jiné, než spolupráce. Použití jaderné bomby v Japonsku mělo zajistit hegemonii USA ve světové měřítku.

Blokové uspořádání s jadernou výzbrojí mocností nastolilo nejenom pro Evropu, novou dimenzi v charakteru vztahu války a míru, naděje na trvalý mír se po 2. SV rozplynuly.

Války 20 století zasáhly Evropu, Asii, Afriku, i světové oceány. Vývoj po 2. SV přinesl integraci Západu do NATO, závody ve zbrojení a k ovládnutí kosmu. Ekonomicky na válce získaly jenom USA s dominancí v ekonomice Evropy 20 století v EHS, EU.

Mír lze chápat jako opak války, jako stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému fyzickému a psychickému násilí. Mír konkrétně pro ČSR znamenal možnost jiné cesty než před válkou a nových politicko-ekonomických perspektiv, ale také bezpečnostní ukotvení ve Varšavské smlouvě.

Cíle, druhy, způsoby válek, prostředky vedení válečné činnosti.

Cíle imperiálních válek jsou stále stejné. Ozbrojeným způsobem řešit (vyřešit) ekonomické problémy a ovládat zájmové územní prostory, získat levnou pracovní sílu a suroviny, aktuálně ropu a zemní plyn. Zpravidla maskovány hesly demokracie, svobody, lidských práv a nutností potrestat zlo vykonstruovanými záminkami, bylo tomu tak v Iráku, Libyi, Vietnamu, Sýrii, ...

20. století přineslo pojem "studená válka", jako koexistenci protikladných systémů. (SSSR,VS, USA, NATO). Nebyl to válečný stav, ani mír, ale vynucené obecně přijaté příměří, charakteristické odstrašováním, zadržováním s balancováním na hraně válečné katastrofy při hrozbě použití JZ. Kubánskou krizí v roce 1962, byl svět několik minut od jaderné katastrofy.

Vzhledem k pozici ve světové ekonomice a masivnímu zbrojení, nastoupily USA ve druhé polovině 20 století cestu pronikání do vnitřního vývoje řady zemí kombinovaným nátlakem, korumpováním místní elity a vyvoláním chaosu vedoucímu k občanským válkám. Organizují tzv. "barevné revoluce", například Libyi, Iráku, Jugoslávii a Kosovu, Venezuele, Sýrii, na Ukrajině, pokus v Bělorusku, působí v Afghánistánu, na Kavkaze, v Africe, Jižní Americe apod. Zájmy Spojených států, obecně západu, často hájily a hájí loutkové režimy, přes obrovské zadlužení také americké finance a hrozby US agrese (letadlové lodě).

Růst ekonomické síly ČLR a ozbrojené síly RF změnil globální poměr sil 21. století a tím charakter ozbrojených i neozbrojených střetů, kdy není rozhodující počet, ale kvalita sil. Poslední dekáda přinesla snahu USA o obnovení světové hegemonie a k vyhlášení za nepřítele každého, kdo odporuje zájmům Spojených států. Výdaje na zbrojení USA ročně dosáhly 600-800 miliard USD, přesto snaha o obnovení světové dominance po prve v historii narazila na vojensky silného protivníka v Rusku a na ekonomicky silného soupeře v ČLR. Dluh USA je uváděn cca ve výši 12,8,bilonů USD, což je důvod, proč jejich ekonomika nutně potřebuje řešit problémy zbrojením a válkami.

Oslabení USD dolaru jako světové rezervním měny, může posílit pozici multipolarity a tím také jiné řešení rozporů než válkou a mír může mít reálnou šanci dlouhodobějšího trvání. Četné základny a manévry USA/NATO v okolí hranic RF a ČLR, sankce, blokády, embarga a provokace různého zaměření, nemají potřebnou výslednost. Naopak, současné manévry vojsk Ruska a ČLR na svých teritoriích a ve svých vodách, ukazují připravenost ke střetu a tím odrazují od nové války. Otázkou je, jak dlouho tento stav vydrží.

Primární dělení na války útočné a obranné, spravedlivé a nespravedlivé sice platí, ale není to výlučný princip. Historická taktika husitů obrany za vozy a následný útok byla válkou obranou i útočnou, v konkrétní době i spravedlivou. Totéž platí i pro obranné a pak útočné války proti nacismu a fašismu a jiné války nedávné minulosti. Příkladem je válka ve Vietnamu.

Zkušenosti potvrdily, že války současnosti nebudou záležitostí velkých armád, ale menších taktických, takticko-operačních uskupení, kdy podle situace obrana přechází do útoku a naopak. Činnost taktických skupin (uskupení) je ve světě řízena nejmodernějšími způsoby navigace a komunikace, využitím součinnosti všech prostředků vedení bojové činnosti. Kdo je takto vybaven, může obstát při obraně svého území, případně přejít do protiútoku.

Může disponovat Armáda ČR podobným vybavení k obraně území ČR? Nemůže, je to politicky a ekonomicky nereálné. Musela by mít několik praporních uskupení lidí a techniky s vysokou přepravní mobilitou, pohyblivosti bojových kolových a pásových OT, značnou palebnou silou včetně PT a PVO prostředků, efektivních prostředků komunikace, výstroje a výzbroje jednotlivce do terénu. Podle situace doplnění tanky. Připravené aktivní i záložní vojáky a masivní logistické zabezpečení. Žádoucí je účinný REB a drony.

Politické zadání obrany pro AČR pro případ války je pouze v dokumentech, mise v zahraničí nejsou, a nemohou být nástrojem bezpečnosti a obrany teritoria ČR. Členství v NATO znamená nakupovat postarší techniku a spoléhat na pomoc spojenců. Musí přijít zodpovědné politické zadání, jinak v obraně a bezpečnosti bude ČR nadále rozvojovou zemí. Ve válce i malého rozsahu nemůže uspokojivě obstát.

Rozhodujícím prvkem v budoucí možné válce zůstávají strategické prostředky supervelmocí na zemi, ve vzduchu a na moři, ale také z kosmu. Nikdo si takovou válku nepřeje, lze jenom doufat, že ekonomické a politicko-mocenské zájmy velmocí zejména USA, ji nerozpoutají.

Některé formy soudobých válek.

Hranice mezi mírem a válkou jsou v podstatě setřeny, je obtížné definovat a rozpoznat, zda válka probíhá, nebo ne. Globální konkurence, soupeření, vyhrocené nepřátelství Rusko, USA, Izrael, Irán, KLDR apod, znamená, že války jsou, i když vedené také nevojenskými prostředky.

Hybridní válka, je "permanentní válka", ve které k dosažení politických a strategických cílů nejsou zbraně již na prvním místě. Je vyzkoušeno použití politických, ekonomických, informační, humanitárních a dalších nevojenských opatření, včetně "protestního potenciálu" lidí cílové země, neziskových organizací či soukromých bezpečnostních služeb. Kombinace prvků hybridní války dříve, či později vede, vedla, k destabilizaci a rozvrácení dané země, bylo tomu tak v Lýbii, v afrických zemích, ale i na Ukrajině, Lýbii, Sýrii apod. V zemích, kde vypuklo "arabské jaro" nebo "barevná revoluce" nikdy nebyla oficiálně vyhlášená válka. Avšak sociální, ekonomické a politické důsledky činnosti jsou srovnatelné s následky války skutečné.

Informační válka, prostupuje nejenom válkou a mírem. V historii válek hrály informace a dezinformace důležitou roli pro vedení války Perském zálivu, na Balkáně, v Jižní Americe nebo na Ukrajině, na Krymu apod. Obsahem bývají polopravdy, falzifikace, lži a podprahové informace, šířené médií a sociálními sítěmi. Informační válka souvisí s aktivitami válek v kyberprostoru.

Terorismus představuje násilnou formu prosazování politických zájmů stoupenců určité radikální ideologie (politické, náboženské, nacionalistické, ekologické a jiné) Neštítí se zákeřné ozbrojené násilné činnosti skupinovým a individuálním terorem bez jakýchkoliv pravidel, krutostí, vydírání a vraždy rukojmích, často civilních obyvatel. Islamismus, tzv. Islámský stát (Taliban) byl, a stále je vedle teroru, živnou půdou pro legální i nelegální migraci, podporovanou Západem a neziskovými organizacemi. Migrace se stala jednou z forem hybridní války, obdobně jako sankce blokády, embarga a eskalace napětí k vyvolání chaosu.

Výsledkem této činnosti, bude pravděpodobně jiný, efekt než aktuálně plánuje Západ. Je reálně možný rozpad Ukrajiny, zatím skryté ekonomické tlaky zemí EU povedou na jiný formát vztahů s RF a ČLR ale i s USA a mezi sebou.

Války a mír, protipóly složitého procesu, úloha mezinárodních organizací.

Propojení vojenskoprůmyslového komplexu se státní moci, rozvoj vojenské techniky včetně jaderných zbraní, činí válku podstatně nebezpečnější než byly všechny války v minulosti a naléhavě posiluje potřebu míru. Stav míru odráží dobrovolnou i vynucenou pozici dříve válčících stran. Mír není plošný ani automatický, někde je mír nebo příměří a jinde se válčí. K podpoře míru směřovaly snahy o humanizací války, například Červeným křížem a Ženevskou konvencí o zacházení se zajatci, snahy zajistit vládu práva založením Organizace spojených národů po druhé SV. Šlo o důležitý krok bezpečnostního a mírového rozměru vztahu politiky a války v Evropě i ve světě. Zastavení válek, nezačínání nových konfliktů a dialog mezi stranami bylo a je v souladu demokracii, humanitou, lidskými právy a svobodou, s právem člověka na život.

Na ušlechtilé myšlenky nenavazuje praxe. Příkladem může být OSN a RB OSN, OBSE, ale i Soudního dvora při uplatňování trestního práva vůči válečným zločinům, postupů a neobjektivních verdiktů většinou ve prospěch jedné strany konfliktu. Univerzální bezpečnostní organizace a západní společenství, často pod tlakem médii nejsou ochotny objektivně a nestranně posuzovat události. Příkladem je sestřelení malajského letadla nad Donbasem. Smrtelně účinná bojová otravná látka typu VX (Novičok) ukázala nesmrtelnost agenta Skripala a blogera Navalného, ale na dlouhou dobu se podařilo poškodit jméno Ruska ve světě.

Otázkou zůstává pozice církví kromě verbálních slibů. Církevní desatero již není vodítkem k zabránění válkám a k prosazení míru. Přikázání "nezabiješ" je formalita. Vlídné slovo, ochota jednat, k udržení míru nestačí. Proti agresivní síle musí být postavena účinná síla, jen tak lze dosáhnout míru, nebo příměří, Jiné pojetí míru a příměří platilo dohodou feudálů, jiné v moderní době, kdy v zájmů mocenských elit jsou dohody sabotovány, obcházeny a zneužívány. Donbas apod. Dohody se uzavírají, porušují, vypovídají a eskalují zbrojení. Například smlouva USA, RF o raketách krátkého a středního doletu.

Pax Americana byl mír, založený na vojenské převaze USA s projekcí moci, na zemi, na moři, ve vzduchu i ve vesmíru. Svět by měl být řízen z jednoho místa, jediným příkazem integrovanou globální sítí vojenských zakladen s cílem americké výjimečností. Pax Americana byl a je prvkem politiky USA ohrožující bezpečnost světa a mír, proti stojící globální pozice Ruské federace a ČLR je určující pro válku a mír, který nemusí být apriori jenom krátkou přestávkou mezi válkou.

Některé závěry z pohledu levice i komunistického hnutí.

Otázky míru nemohou být předmětem krátkodobé mediální kampaně, ale trvale vyžadovaný princip vnitřní i zahraniční politiky státu. Mírová politika levice úzce souvisí s humánně sociálním rozměrem a demokratickým chápáním místa člověka a jeho práva na život ve společnosti. S obranou míru, mírových hnutí a iniciativ, podporou usnesení a rezolucí OSN, RB OSN i OBS, směřujícím k mírovým, nenásilným řešením soudobých bezpečnostních rizik.

• KSČM a levice obecně, nemůže považovat vznik a vedení války za vrozenou vlastnost člověka. Válečné a ničivé vlastnosti vypěstuje v člověku sociálně civilizační prostředí a interakce s lidmi podobných snah. Agresivní a válečné "choutky" jsou mediálně, cílevědomě v lidech pěstovány, podporovány a vyžadovány zájmovou elitou různého zaměření. Uměle a účelově je vytvářen nepřítel, nenávist mezi národy i jednotlivci, zpravidla na základě rasové, národnostní, ale i politicko ideologické platformy.
• Člověk je tvor společenský, v podstatě mírumilovný, má cit pro solidaritu, pochopení pro základní sociální potřeby lidí, jako je zdraví, vzdělání, nebo ekologie, vzájemně výhodnou spolupráci, apod. V celé historii ale humánní princip naráží na bariéry mocných a jejich vazalů, nepochopení a nepřátelství všech, kteří takovéhoto člověka nepotřebují.
• Levice, KSČM, v souladu se svými programovými dokumenty, musí trpělivým způsobem a vzděláváním ukazovat pravou příčinu a cíle válek v minulosti i v současné době a jejich důsledky. Aktivně vystupovat v mírových hnutích a iniciativách.
• Pravdivě a objektivně prezentovat oprávněnou obavu lidí z odvetného úderu na území ČR v konfliktu NATO a RF za použití vysoce účinných konvenčních prostředků. Pokud nebudou na území ČR cizí vojenské základny, nebo systémy PVO a PRO NATO, pak je riziko podstatně nižší než naopak. Rizikem pro ČR je rozmístění vojsk a zakladen NATO v Polsku, v Pobaltí, a v Německu. Jaderné údery nelze řešit, není co řešit.

Pravděpodobné tendence vývoje z hlediska válek obecně a v Evropě zejména.

• Za prve, nedojde-li k eskalaci konfliktu a válek, konkrétně na Ukrajině, v Sýrii, a jinde ve světě. Bude relativní mír s nekonečnými diplomatickými jednáními, roztržky, sankce a provokace tak, aby se dosáhlo cíle bez silového řešení.
• Za druhé, vypukne válečný střet mezi USA a RF, rozbuškou může být válka na Donbasu, v Sýrii, na Blízkém a Středním východě, s následným zapojením ČLR do války. Tento stav lze označit jako katastrofu i když by šlo o konflikt bez použití JZ, ale masivními, vysoce přesnými údery ze země, ze vzduchu, z moře i z kosmu. Oboustranně na vytipované cíle.

Každá velká válka minulosti měla za následek nevratné geopolitické i místní změny ve vztazích mezi státy a národy a v ekonomických pozicích. Vážný konflikt mezi velmocemi RF, ČLR a USA/NATO může znamenat pro celý svět, i pro USA a jejich satelity, závažné dopady pro životy milionů, možná miliard lidí po celé planetě. Včetně ČR členské země NATO.

Území USA bude po prve v dějinách zasaženo odvetnými akcemi druhé strany. Ve vzniklém světovém chaosu, s následným ekonomicko energetickým a finančním kolapsem, bezpečnostní nestabilitou, likvidovanou ekologií, krachující dopravou a systému mediálních komunikací, bude lidstvo vrženo do obrovských problémů. Závažnou se stane nekontrolovatelná migrace po celé planetě, terorismus a další negativní situace, na příklad rasové a náboženské nepřátelství.

Jak bude vypadat EU a pakt NATO? Nebudou existovat, geopoliticky a ekonomicky se rozpadnou, znovu se budou ustanovovat pravidla pod gescí relativních vítězů války s globálním dopadem. Rusko s Čínou budou silně oslabeny, ale vzhledem k surovinovému a lidskému potenciálu mají předpoklad stát se dominancí v rekonstrukci válkou zasaženého světa. V nastavení nového formátu života na zemi. Rozhodující pro obnovu bude síla destrukcí v místech dopadu válečných akcí v regionech Evropy a světa a změna pozice USA.

Komunistické hnutí a levice vůbec, musí podpořit všechny snahy a opatření k zabránění vzniku podobné války a udržení míru. Aktuálně vystoupit z NATO, opustit nepotřebné zahraniční mise.

Dosažení trvalého míru je dlouhodobý výhled. Progresivní společenské a hybné síly v budoucnosti musí vytvořit takové organizace, které postupně připraví podmínky k transformaci světového dění na vyšší stupeň civilizačního rozvoje. Zajištěného politicky, ekonomicky, ekologicky, vzdělanostně a bezpečnostně na principu spolupráce, respektující zásady vzájemné výhodnosti. Multipolární svět je k tomu prvním krokem.

Karel Hošek

člen pléna OV KSČM Praha 10