Připomenutí 75 výročí přijetí Ústavy 9. května 1948

Dnes si připomínáme přijetí Ústavy 9. května v roce 1948. V rámci tzv. právnické dvouletky, která byla vyhlášena po osvobození republiky bylo třeba zrevidovat, přepracovat zákon, které byly tehdy platné od roku 1918, ale ještě i z dob Rakousko Uherské monarchie. Bohužel s ohledem na dnešní dobu máme ještě hodně zákonů, lépe řečeno císařských nařízení a patentů, které jsou v našem právním řádu České republiky. Pravda je, že vláda současné pětikoalice udělala díky ministerstvu vnitra velký kus práce a zrušila plno zákonů platných ještě z první republiky. Faktem ale zůstává, že by legislativní obor na ministerstvu vnitra mohla zrevidovat ještě tyto patenty a nařízení z dob Rakousko- Uherska, které sice dnes platí, ale prostě se nevyužívají a jsou tzv. vyhaslé. Toto je snad jediné co lze této vládě přičíst k dobru. Ale zpět k tématu.

Mnohdy se zapomíná, že při vzniku ČSR jsme měli původně krátkou dobu tzv. Prozatimní Ústavu a později byla přijata Ústava, která začala platit v roce 1920. V rámci již zmíněné právnické dvouletky začaly práce na nové Ústavě lidově demokratické republiky. Samozřejmě opět vycházím z jedné knihy, která je samozřejmě dost tendenční, ale pro čtenáře budu dodávat jen fakta, nikoli co autoři píší jako text okolo. Ústava měla č. 150/1948 Sb. a práce na ní začali již v roce 1946 ve zmíněné dvouletce. Když se konaly volby v roce 1946 tak se nevolilo do Národního shromáždění, ale do Ústavodárného shromáždění právě proto, aby mohla být přijata nová ústava. Tehdejší politické strany , tedy některé začaly pracovat na svých verzích ústavy. A byly předloženy tři návrhy. Jednak lidovecký, jednak národně socialistický a jednak komunistický. Tehdejší Ústavodárné národní shromáždění přijalo jednomyslně návrh komunistický a to 246 hlasy ze 300. Jistě pár poslanců emigrovalo, někteří byli ve vazbě. 

Faktem ale zůstává, že tato ústava vycházela především z Ústavní Listiny z roku 1920, ale i ze sovětské ústavy z roku 1936. Z ústavní listiny roku 1920 se především jednalo o vztah Národního shromáždění a vlády, prezidenta, ale inspirace byla i z institucí a instituty, jež vznikly po roce 1945. Nové instituce byly především Slovenská národní rada a jak píšou Češi nesprávně sbor pověřenců. Správně slovensky to je sbor povereníkov a národní výbory. V ústavě bylo zakotveno omezení soukromého vlastnictví na maximálně 50 zaměstnanců nebo 50 ha půdy, plánovitý rozvoj národního hospodářství a nově doplněna sociální, kulturní a ekonomická práva

Vlastní ústava měla 178 paragrafů a skládala se z 10 kapitol. Základní práva a povinnosti občanů, Národní shromáždění, Prezident republiky, Slovenské národní orgány, Národní výbory, Soudy, Hospodářské zřízení, Obecná ustanovení a Závěrečná a přechodná ustanovení, které byly uvozeny 12 články, v nichž byly vyjádřeny základní ústavní zásady a preambulí. Roli ústavního soudu převzalo Národní shromáždění. V roce 1952 byla ústava novelizována ústavním zákonem o soudech a prokuratuře a o dva roky později ústavním zákonem o národních výborech. V roce 1954 byla opět novela ústavy o volbách do Národního shromáždění a Slovenské národní rady. Konečně poslední novela této ústavy se týkala v roce 1956 slovenských národních orgánů.

Pravda je, že novelizace ústav se provádí po velmi široké odborné diskusi a neprovádí se každý den. To můžeme srovnat s ústavou, jež platí dnes v naší zemi. A když jsem se dotknul naší současné ústavy, tak ještě jedna poznámka. V červenci bude výročí přijetí tzv. socialistické ústavy, konkrétně 11. 7. 1960 a tam bohužel byl slavný článek 4 o vedoucí úloze KSČ. Toto byla hrubá politická chyba podle mého názoru. Nicméně fakt je, že s nadsázkou můžeme říct, že od voleb 2021, přes volby na obcích a magistrátu hl. města Prahy a volbě prezidenta republiky by bylo třeba novelizovat ústavu ČR článkem o vedoucí úloze pětikoalice či pětikolky, jak tomu někteří říkají. Protože pětikoalice má obsazeny obce, Sněmovnu, Senát, prezidenta a za nedlouho bude mít obsazený ústavní soud.

Ivo Látal