Realizujme velké komunitní společenské centrum nejen pro „desítku“ !
Mnoha radnicím se nedostávají peníze. Křečovitá snaha o výběr financí a za každou cenu, v často již v minulosti zavrhnutých projektech jen díky současné "koronavirové" krizi je zbožným přáním jednoduchých řešení bez přidané hodnoty. Přitom rozvinout soběstačnou lokální ekonomiku, vyváženou a životaschopnou regionální komunitou musí být hlavní programovou prioritou každé obecní samosprávy. Jeden z prvních nutných kroků je podpora lidového podnikání v ruku v ruce se zapojením širokého okruhu občanů. Nejen u nás na "desítce" citelně chybí projekt spojující veřejně prospěšné neziskové organizace se samosprávným lidovým vlastnictvím.
Podporovat rozvoj obyvatel Prahy 10 pro lépe sdílené volnočasové aktivity, zapojit občany v nepříznivé životní situaci do aktivit prospívajících společnosti jako celku, klubové a další aktivity pro osamělé (nejen) seniory je velkou výzvou za současné krize kapitalismu. U nás na "desítce" byl v minulosti projekt rekonstrukce budovy U Vršovického nádraží 30/30. Zatím nevyužívaný objekt se měl změnit na moderní budovu, která bude sloužit jak neziskovým organizacím, tak soukromému sektoru. Otázka první. Proč neustále upřednostňujeme ve veřejných aktivitách za peníze občanů soukromý sektor?
Úspěch jednotlivce je oceňován lépe než úspěch celé společnosti. Následkem toho se privatizují zisky, socializují ztráty. Bohužel následkem tohoto upřednostňování mají v ČR družstva horší podmínky v soutěži se soukromými subjekty. Činnost jim dále komplikují další přijaté zákony, včetně aplikací požadavků EU. Přitom v řadě evropských států mají objektivně lepší pozici. Nutno podotknout, že země, které měli vyšší podíl družstevnictví, v předchozích krizích obstáli lépe než ty s nižším podílem. Mým názorem je, že současná krize svým dlouhodobým dopadem, bude ještě daleko horší. A to tak, že s velkými obavami z dalšího vývoje vnímám nejbližší budoucnost v pětiletém cyklu jako etapu k sociálním bouřím nebývalého charakteru, srovnatelného s dopadem Velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Tomu je nutno, jak jen to možné, předejít zapojením potenciálně více chudnoucích obyvatel ve společnosti do hospodářského života v každé obci. Změna modelu české ekonomiky díky družstevnímu podnikání je nutná. A povinností kterékoliv vládnoucí koalice v kterékoliv obecní správě je tomu jít naproti. Otázka druhá? Proč se tak dosud neděje? Odpověď je, že se to současnému vládnoucímu establishmentu nehodí do jeho zaběhnutých kolejích hry na jistotu finanční moci v malých ekonomických ohrádkách mu vykázaných finanční oligarchii z vrcholu společenské pyramidy kapitalismu. Vraťme se k našemu veřejně prospěšnému projektu. V nedávné minulosti měla vzniknout rekonstrukce budovy U Vršovického nádraží 30/30 multifunkční budova například pro mladé startupové firmy, místo, kde měli působit mimo jiné advokáti či neziskové organizace. Ty tak měli dostat zázemí pro sociální a návazné služby pro občany Prahy 10. Taková představa byla předchozí vládnoucí koalice na radnice. V současné době nemám informaci, že by se tento projekt rozvíjel dál. Navíc má zásadní nedostatek za současné velmi složité krizové situace. Opravdu nic nemám proti působení advokátů v městské části. Jenže těžko dokáží (kdo) zaměstnat větší počet nezaměstnaných, či sociálně slabších. Neziskové organizace mohou hrát skutečně důležitou roli pro aktivní tvorbu lepší kvality života v městské části, avšak těžko po nich můžeme chtít, aby pro správu města přinášeli další kapitál. Startupy, přes řadu úspěšných firemních projektů, jsou také o podstatném procentu mladých firem, kterým to jednoduše nevyjde. Nelze na ně sázet jako na stabilní složku příjmu obce. Kdo však dokáže vytvářet určitý stabilní zisk, jsou spotřební a výrobní družstva, ta jsou také schopna zaměstnat větší počet lidí, vytvářet podmínky pro rozvoj v městské části. Za další, je daleko lepší pro šikovné řemeslníky, pracovníky ve službách apod. se realizovat na trhu pospolu, propojovat vzájemné pracovní aktivity, optimalizovat nabídku a cenu poptávky. V projektu domu s pracovním názvem "komunitní centrum" bylo plánováno jako centrum organizací, které poskytují sociální a návazné služby, měl být otevřen veřejnosti a měli se zde konat různé kulturní a osvětové akce. Měl také představovat možnost, jak propojit lidi s handicapem se zbytkem populace, měl zde být dětský koutek, učebny PC, prostor pro tréninkovou kavárnu nebo sál pro společenské akce. To vše nám stále chybí, byť logicky za zvyšujících se životních nákladů pro obyvatele městské části, jim o to méně zůstává v peněžence. Otázka třetí. Kdy už to konečně k lepšímu změníme pro většinu obyvatel nejen naší městské části?
Michal Klusák
Předseda OV KSČM Praha 10