Socialismus, nebo sociální stát?

V předsjezdové diskusi i při studiu jeho závěrů jsem se utvrdil v názoru, že jednou z hlavních příčin dlouhodobého poklesu významu KSČM v politickém systému České republiky je nedostatečná, resp. chybějící dlouhodobá, systematická a reálná vize dalšího rozvoje společnosti. Program sjednocující všechny relevantní politické strany, platformy, aktivity a iniciativy. Obě hlavní síly levice - KSČM a ČSSD - si jdou po krku a chovají se, jako by stále žily v roce 1921, resp. 1948.

Porovnáme-li jejich hlavní programové dokumenty, zjistíme, že zakopaný pes je v definici toho, co je cílem jejich politických snažení. KSČM svou politiku zaměřuje na budování socialismu Lidové fronty a Antonia Gramsciho, zatímco ČSSD preferuje sociální stát dle »třetí cesty« Tonyho Blaira a Gerharda Schrödera. V obou případech jde bohužel o ideje překonané a neodpovídající výzvám 21. století. Za takové situace lze velmi těžko uvažovat o brzkém výrazném zvýšení funkce a vlivu KSČM ve společnosti. Souvisí to totiž i s otázkou nového formulování identity strany. Peripetie s programovým dokumentem Socialismus pro 21. století jsou dostatečně výmluvné. Vezmeme-li v úvahu cca 15% podporu levice z celkového počtu voličů a její roztříštěnost, je aktuálnost nového programu KSČM fatální a existenciální. To však znamená zásadní programový řez do zaběhnutých schémat, nikoli nějaké verbální cvičení a hledáni synonym.

V platných stanovách se jako programový cíl KSČM uvádí socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující jim důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír. S takovým cílem nelze nesouhlasit. Problém je v tom, že nejde o socialismus v pojetí Německé ideologie, Kritiky Gothajského programu, Rukopisů Grundrisse či Anti-Dühringa, nýbrž rozvinutého sociálního státu započatého sociálně tržním hospodářstvím. Naším cílem musí být důsledná oponentura politice pravice a sjednocování sil levice s prioritním akcentem na řešení vlastnických vztahů ve společnosti. Nikoli kolaborace s kapitálem.

Ladislav ŠAFRÁNEK, člen OV KSČM Praha 10