Velká mostecká stávka

Je obecně známo, že výše zmíněná stávka proběhla ve dnech 23. 3. - 19. 4. 1932. I to, že 13. dubna při střetu dělnictva s četnictvem byli zastřeleni Jan Kříž a Josef Ševčík. Její mezinárodní dosah je rovněž mnohokrát zmiňovaný a tak bych se dnes rád na tuto záležitost podíval z trochu jiného úhlu.

V roce 1952, ke čtyřicátému výročí stávky, byl v Mostě, na místě střetu dělníků s četnictvem 13. 4. 1932, vybudován Památník hrdinům Velké mostecké stávky. Od 3. května 1958 byl i památkově chráněn. V důsledku likvidace staré části Mostu z důvodu těžby uhlí byl pomník přemístěn na pozemek p. č. 1649 v k. ú. Most II, kde byl až "donedávna" umístěn. Avšak 9. 6. 2017 obdrželo ministerstvo kultury žádost vlastníka památníku - Magistrátu města Mostu, odboru školství, kultury a sportu - o zrušení prohlášení Památníku hrdinům Velké mostecké stávky za kulturní památku. A odůvodnění? Cituji: "...Důvodem našeho návrhu je dehonestace tzv. první republiky a především odkaz na tzv. "dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda. Je nepochybně krajně nevhodné, aby člověk odpovědný za smrt mnoha desítek svých odpůrců (vč. Milady Horákové) byl připomínán na objektu kulturní památky." Odůvodnění mi vehnalo na tvář úsměv, hořký úsměv. Je neuvěřitelné a velice "kreativní" jak k něčemu, co připomíná Velkou mosteckou stávku, napasovali i M. Horákovou. Dehonestací je myšlena tato část nápisu na desce: "...kteří v těchto místech padli pod kulemi četnických přisluhovačů buržoasní vlády předmnichovské republiky/padli v boji za chléb a lidský život horníků..." - otázka: je v tom nějaká nepravda? Uvádět pravdu ukazující to, co se pravicové vládnoucí garnituře nehodí do krámu je podle jejich současných měřítek dehonestací. A útok na K. Gottwalda? Ano, můžeme se bavit o tom, že mohl změnit výše rozsudků, ale neměl náhodou T. G. Masaryk stejnou možnost zabránit střílení četnictva a armády do lidí? Vzhledem ke své přirozené autoritě rozhodně měl, ale nic proto neudělal! Ale pojďme dál, v žádosti je také odstavec označený jako "Současné vyznění díla". A jeho náplň je rovněž zajímavá: "Nijak nezpochybňujeme důležitou úlohu dělnického hnutí... Ze širšího pohledu vedlo k zásadnímu zlepšení pracovních i sociálních podmínek všech zaměstnanců obecně. Na druhou stranu neexistují pochyby o temných praktikách komunistů přinejmenším v 50. letech 20. století, které jsou spojeny zejména s postavou ... Klementa Gottwalda. Historická ani umělecká hodnota díla není nijak přesvědčivá. ... Je zřejmé, že památník ... vznikl na přání politické garnitury doby socialismu a komunismu. Komunisté zneužívali těchto tragických událostí k šíření vlastní propagandy postavené mimo jiné na nekritické glorifikaci dělnické třídy a dehonestaci tzv. první republiky... V případě zrušení památkové ochrany hodlá statutární město Most zapůjčit památník Podkrušnohorskému technickému muzeu v Mostě-Kopistech, kde může být jako svědectví doby při náležitém osvětlení kontextu nadále vystavován." Je moc hezké, že pravicová garnitura nezpochybňuje úlohu dělnického hnutí - proto proti tomuto hnutí podnikali právě za první republiky podobná protiopatření jako za Velké mostecké stávky. Poznámka o zlepšení pracovních a sociálních podmínek - ano, došlo k nim, ale až po Vítězném únoru 1948. Rozhodně to nebylo zásluhou buržoazie. Temné praktiky komunistů - pořád se nějak "zapomíná", že tzv. rudý teror byl jen odpovědí na bílý teror, oni praktiky "demokratů" byly naprosto v pořádku? Zřejmě ano, když pravicová garnitura vyznamenává vrahy. Poznámku o době komunismu nechávám bez reakce, je to doklad sám o sobě. Poslední odstavec, ten o umístění památníku do muzea - sejde z očí, sejde z mysli, a poznámka o "správné" interpretaci?

V rozhodnutí Ministerstva kultury jsou ještě uvedeny 2 další vyjádření, a to Národního památkového ústavu, územní pracoviště v Ústí nad Labem z 18. 6. 2017 a krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru kultury a památkové péče z 22. 6. 2017. Zatímco vyjádření NPÚ je vysoce profesionální a na základě uvedeného rozboru vyjádřil nesouhlas se zrušením památkové ochrany, vyjádření výše uvedeného odboru krajského úřadu je jen sloučenina vyjádření z magistrátu města Mostu a NPÚ a doporučuje se v něm zrušení prohlášení uvedené věci za kulturní památku.

Zdálo by se, že příběh památníku je uzavřen, ale v průběhu řízení magistrát města Most, odbor školství, kultury a sportu oznámil Ministerstvu kultury v dopise z 1. 2. 2018 poškození předmětné kulturní památky. V nočních hodinách z 27. 1. na 28. 1.2018 došlo k povalení tří betonových sloupů památníků směrem do ulice SNP. Na nich umístěná skleněná deska nesoucí nápis je zcela roztříštěna.

A tak v rozhodnutí ministerstva kultury ze dne 16. 3. 2018 č. j. MK 18725/2018 OPP, které nabylo právní moci 4. 4. 2018, stojí: "...r u š í prohlášení Památníku hrdinům Velké mostecké stávky..., za kulturní památku." Dále v rozhodnutí stojí, že ministerstvo zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo zrušit prohlášení Památníku ... za kulturní památku, protože v dané věci byl prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní památku. Dále stojí, že v poboření památníku nelze spatřovat hlavní důvod za zrušení prohlášení za kulturní památku. Ten hlavní důvod je uveden v předposledním odstavci Odůvodnění: "Dnes již zničená žulová pamětní deska nebyla ani tak zaslouženým vzdáním úcty padlým z Velké mostecké stávky, jakožto spíše oslavou nově nastolené cesty třídního boje za společnou komunistickou budoucnost. Pamětní deska tak vypovídala více o době 50tých let minulého století než o události roku 1932. Ministerstvo kultury se proto domnívá, že lze oběti Velké mostecké stávky uctít jiným a důstojnějším způsobem." Když pominu neopodstatněné konstatování o vypovídací hodnotě o době 50. let (možná tak použitým materiálem), je tu ještě jedna závažná věc a tou je manipulace s výkladem toho co se 13. 4. 1932 stalo: "...že lze uctít oběti Velké mostecké stávky..." .

Horníci Jan Kříž a Josef Ševčík a ostatní zranění nebyli obětmi stávky, stali se oběťmi zvůle státní moci, která nechala do lidí, kteří nechtěli, aby jejich děti umírali na nemoci z hladu, kteří se nechtěli bát, zda vůbec dokáží uživit své rodiny, kteří chtěli jen oprávněnou odměnu za těžkou a nebezpečnou práci již vykonávali, kteří chtěli jen žít jako lidé, STŘÍLET!

Věnujme tichou vzpomínku hrdinům Velké mostecké stávky a nedopusťme, aby obětí dělnického boje za lepší budoucnost nebylo zapomenuto.

Dokumentace vč. Rozhodnutí MK je volně přístupná a ke stažení na webu:

https://pamatkovykatalog.cz/pamatnik-hrdinum-velke-mostecke-stavky-13990285

Václav Sušický

člen OV KSČM Most