Výročí přijetí socialistické ústavy 11.7. 1960

Dnes je 11. července a občané naší republiky si připomínají dvě významná výročí. První je přijetí zákona o ochraně státních hranic, tedy den pohraniční stráže. O tomto výročí však psát nechci. Druhé je nekulaté výročí přijetí tzv. socialistické ústavy. Navazuji na článek, který jsem publikoval v květnu letošního roku a týkal se přijetí Ústavy ČSR, neboť tato ústava byla přijata 9. května roku 1948. V zemi se budovalo lidově demokratické zřízení a postupně se přecházelo k socialistickému zřízení. V roce 1960 tehdejší Národní shromáždění ČSR přijalo tzv. socialistickou ústavu a to bylo právě dne 11. července tohoto roku. Prezidentem republiky v té době byl Antonín Novotný.

Tento zákon měl číslo 100/1960 Sb. Podle dvou autorů a jistě i podle moha dalších odborníků k přijetí ústav vedly čistě politické a ideologické důvody. V té době naše republika ovšem měla velké úspěchy a to tito lidé, kteří dříve hodnotili velmi kladně tuto ústavu, tak dnes mají přesně opačný názor. Pravda je, že v ústavě byl velmi sporný článek, který tam z právního, ale lidského hlediska neměl co dělat. Mluvím o čl. 4 ústavy, tedy o vedoucí úloze komunistické strany. Nicméně faktem zůstává, že ústava byla členěna po delším úvodu na 9 hlav a celkem 112 článků. Jednak to bylo společenské zřízení, práva a povinnosti občanů. Naprosto samostatně byla kapitola týkající se Národního shromáždění a prezidenta republiky.

Ve srovnání s dnešní ústavou je to podstatný rozdíl, neboť prezident republiky je v kapitole týkající se moci výkonné. Ale zpět k této ústavě. Následují části týkající se vlády, Slovenské národní rady, Národních výborů, soudů a prokuratury a samozřejmě nechybí ustanovení obecná a závěrečná.

Velké negativum, jak jsem napsal je onen článek 4 o vedoucí úloze strany. Navíc v této ústavě jsou i jiné nesrovnalosti, lépe řečeno články, které si protiřečí. Nicméně pravda je, že tato ústava platila jen osm let, než se československé socialistické republiky stal federativní stát a to přijetím ústavního zákona o československé federaci č. 143/1968 dne 27. 10. 1968. Tento zákona nahradil hlavy III až VI dosavadní platné ústavy. V rámci federace bylo třeba přijmout i zákon o národnostních menšinách žijících na území ČSSR, což se stalo přijetím z. č. 144/1968 Sb. ještě téhož dne.

Samozřejmě počátkem roku 1969 byl přijat zákon o Radě obran státu a dále bylo nutno novelizovat ústavu v části týkající soudů a prokuratury. Ten důvod byl prostý. Šlo federalizaci země. Citovaný zákon č. 143/68 Sb. musel být přijat z důvodu rozdělení kompetencí v rámci federace a v rámci republik. Samozřejmě že vzniklo i Federální shromáždění ČSSR, které mělo dvě komory. A to Sněmovnu Lidu a Sněmovnu národů. Obě komory měly rovnoprávné postavení. Vlastnímu z. č. 143/68 Sb., ale musel přecházet zákon o přípravě federativního uspořádání ČSSR č. 77/68 Sb. Jednalo se pochopitelně o ústavní zákon.

V rámci federalizace státu došlo pochopitelně ke změně ústavy pokud šlo o postavení prezidenta republiky, vlády, neboť byla jednak federální vláda, ale i vlád dvou republik, čili České socialistické a Slovenské socialistické republiky a vzniku České a Slovenské Národní rady. Předsednictva obou rad působili jako ústavní soud. Je jasné, že byla změna i pokud jde o soustavu nejen soud, ale prokuratury.

Jako společnost tak i právo se vyvíjí určitým způsobem a proto byl právní předpisy nejen novelizovány, ale vznikaly i nové.

Ivo Látal