Za touhou pomoci, stojí touha po moci.

Proč se celosvětově výměnou za podporu od Spojených států, ve všech dotčených zemích nelidsky snižuje tamější životní úroveň?
Západ v čele se Spojenými státy, v zemích třetího světa nazývaní Zlatá miliarda, plíživě a pod rouškou dovozu svobody a ekonomického růstu, dosazuje a všemožně u moci drží ve vládách svých vazalských zemí sobě loajální politiky, kteří jako naposledy třeba v případě Ukrajiny mají pohřbít tamější státnost. Pouze pokud vyslovíme takovouto hypotézu, dokážeme nahlédnout a pochopit motivy jejich jednání.
Většina intervencí Západu nepřichází proto, aby zabránily rozpadu Jugoslávie, uchovaly celistvost Afghánistánu, Iráku, Libye, Ukrajiny nebo kvůli tomu, aby zvýšily životní úroveň či provedly užitečné reformy. Toto jsou jen slova pronášená s nadutým obličejem, která mají ospravedlnit jejich pravé zájmy v pozadí. Taková se jeví pravá podstata věci.
Obecné směřování světové politiky dnes vede všude k trvalému snižování jak životní, tak i kulturní, jazykové a vyjadřovací úrovně, protože úzký okruh elit bavících se parcelováním planety pro svou hamižnost a zábavu, už nemůže být již tak dobře vydržován jako dříve. Nedaří se to. Popkultura a rozmařilost stávajícího životního stylu dosahuje již takových rozměrů, že zdrojů vedoucích k jejímu uspokojení je z pohledu zákulisí stále méně a méně.
A proto počíná trend všudypřítomného, plíživého snižování životních standardů. Celosvětově roste produktivita práce, snižuje se spotřeba surovin, ale ceny stoupají. Tisknou se tuny nových peněz, které místo aby kryty zlatem držely svou hodnotu, jsou jen záplatou před hrozícím bankrotem. Za válečné zločiny těch nejmocnějších se při jejich vyšetřování ihned hrozí ekonomickými sankcemi, atd. Ti, jež usilují o navyšování těchto standardů, kteří chtějí pro své národy krůček po krůčku vyšší životní úroveň spojenou s odpovídající mírou suverenity, se pro tyto mocné našeho světa stávají hlavním nepřítelem. Tak moc se tito novodobí spojenci přiblížili k pomyslnému dnu svého obrazu v "osvobozovaném" zahraničí.
Položím-li si jednoduchou otázku. Například Muammar Kaddáfí, životní úroveň svého národa zvyšoval anebo snižoval? Je neoddiskutovatelné, že zvyšoval. Co s ním za to provedli? Prohlásili ho za nepřítele lidstva, bestiálně ho zavraždili a pouštěli pořízený záznam ve všech světových médiích v rozporu se všemi myslitelnými i nemyslitelnými morálními hodnotami. A odhlédneme-li od všech zástupných důvodů samozvaných ochránců svobody, je zřejmé, že to bylo činěno i z důvodu, že se pro blaho své země rozhodl jít vlastní cestou. Z pohledu světového zákulisí se však choval jako zločinec. Dovolil si nakládat jejich zdroji, neboť oni se domnívají, že jim patří celá planeta. A plýtvat tím na zvyšování životní úrovně nějakých podivných obyvatel Libye? Tyto zdroje přeci patří především západnímu světu, USA a Evropě. A tento vzorec je jako nepsaná norma praktikován čím dál častěji po celém světě. Ty sis dovolil plýtvat našimi zdroji pro nějaké nepochopitelné lidi, za koho se máš?
Obdobný přístup, pro zopakování si, můžeme vidět taktéž na Ukrajině. Vezměme to obecně. Podívejme se na typ politiků, které k moci vyzdvihli Američané za poslední dekády. Kde se lidem od té doby, kdy si osvojili právo zasahovat do běhu dění světa, začalo žít lépe? Nikde. Podivná věc. Tyto západní, vlivné, vojensko-politické kruhy přece podporují a volí neohrožené, schopné, spravedlivé a svobodomyslné ze svého středu. Tak čím to? Jakmile se ale tihle skvělí chlapíci dostanou k moci jako třeba v Libyi, životní úroveň se rázem propadá kamsi do pekla, ropa se přestává prodávat, příjmy se kamsi vytrácejí. Za ošklivého Kaddáfího se příjmy z prodeje rafinérií jen hrnuly. Jakmile ale dorazili západní "osvoboditelé od útlaku" a svrhli diktátora, který byť autokraticky, ale dokázal udržet region bez konfliktu, peníze nejsou, ropa není, není nic, jenom válka. Někdo věří, že je to náhoda, někdo už takovým pohádkám věřit odmítá.
Irák. Na místní poměry, jistě ne nedostatečnou životní úroveň, dokázal udržovat ve své zemi i Saddám Husajn. Také toho se zbavili. Nejenom z tohoto důvodu, samozřejmě, ale také toto pomohlo. Místo něho opět nastupuje kdoví kdo a životní úroveň jde ke dnu. A takto to nastává téměř všude.
Do třetice všeho špatného Ukrajina. Přišli lidé, provedli státní převrat, životní standarty se zhoršují nebo zlepšují? Je očividné, že upadají rychlostí nebývalou. A to se bavíme o oblasti, na kterou nedoléhají krutosti války, jejíž příčiny by vydaly na samostatný článek. Je to náhoda? Stačí se rozvzpomenout na válku v Jugoslávii, která jediná zbyla jako hegemon starého východního bloku nebo na výše zmiňované Libyi a Irák. Proč si myslíte, že může najednou docházet k tolika náhodám? A USA, že to stále nevidí? Oni sebou dosazené místní politické figury podporují, financují a chtějí po nich, aby na jejich pokyn dělali to, co právě teď dělají. Je přeci očividné, že hospodářství nemůže růst, pokud budete bombardovat svá vlastní města. Veškerý obchod z takové země odejde a ekonomika zpomalí.
Je tedy očividné, že Spojené státy pozdvíhají po světě k moci ty, kdo jsou schopni zaprodat se za pár peněz a pod rouškou nabyté svobody a s pocitem, že jsou někdo, vést svou vlast do bídy, vazalství a područí. Takový je jejich úkol. Nedej bože, že by se v nich hnulo svědomí a rozhodli se životní úroveň svých občanů zvýšit. Okamžitě se ho zbaví, vymění ho nebo zkompromitují. Ať Kaddáfí, Husajn, nebo Asad, všichni byli v době svého ustavení do funkce podporováni jako význační západní spojenci. Všem byla dána možnost zabezpečit se na několik generací dopředu, pokud zůstanou loajální s těmi za oponou. Naopak minulý ukrajinský prezident Porošenko byl léta pro západní tisk jen oligarcha, který si nakradl až hanba. Mávnutím kouzelného proutku se z něj stal západem respektovaný bojovník za svobodu. Samozřejmě protože dělá to, co spasitelé zpoza louže, chtějí.
A tato bašta demokracie opásaná loupežemi od samotné doby svého vzniku, více než co jiného dnes baží, snížit životní standardy po celém světě. Je také jeden z důvodů, skandalizování prezidenta Putina. S příchodem V. Putina totiž začala po dlouhé době životní úroveň v Rusku narůstat. Putin začal zdroje, které oni považují za své vlastní, utrácet za navyšování životní úrovně svého národa. Z jejich úhlu pohledu, by jim měl ale všechno odvádět. Odvádět tím, že otevře svou ekonomiku více světu a ke strategickým surovinám bude mít tak Západ lepší přístup. Na podobném principu si totéž pod rouškou volného obchodu samozřejmě vymohla tehdejší evropská patnáctka, když se na oko otevřela v roce 2004 střední a východní Evropě.

KÆL