Ztracený ráj, aneb Eden trochu jinak

21.04.2022

Příběh kdysi hlavního kulturního střediska desátého pražského obvodu je tak v dost podobném gardu, jako smutný příběh mnohých úspěšných projektů socialistické výstavby zlikvidovaných restaurací kapitalismu u nás. Bohužel Ti, co parazitovali na výsledku práce generací před rokem 89, se po vytěžení všeho, co se dalo rozkrást, zprivatizovat za minimum hodnoty, přeprodat pod cenou nadnárodnímu kapitálu, přesunuli k parazitování na veřejných zakázkách měst a státu. Je veřejným tajemstvím, že na základě spojení gangsterských skupin kapitálu s politickou mocí ve státě se uměle vytvářejí dotace, pobídky, granty na jejímž základě se daří získávat peníze z veřejných rozpočtů. Nové firmy, bílí koně. Žádná novinka. Takto to funguje na celostátní úrovni, tak i v komunální. Třeba v menším. Jistě je, že všemi těmi akcemi se skupinka dravců obohacuje na úkor ostatních, normálně pracujících lidí. Tím netvrdím, že to musí být případ kolem zchátralého KD Eden, v podstatě unikátního projektu z někdejší socialistické výstavby v ČSSR, o který mi jde.

Kulturní dům Eden, v přirozeném spojení s výstavbou sousedního sídliště, byl postaven v letech 1980-1986. Vznikl podle návrhu architektů Hany a Dalibora Peškových a plnil úlohu hlavního kulturního střediska desátého pražského obvodu. Původní ambiciózní návrh byl sice redukován, stejně jako záměr vytvoření reprezentativního veřejného prostranství v jeho předpolí, přesto obsahoval víceúčelový sál s kapacitou až 600 míst, kinosál a restauraci. Objekt byl velice hodnotný po estetické stránce, tak jako byl důležitým společenským centrem. Z realizovaného umění se dodnes dochovala velkoplošná mozaika Martina Sladkého na čelní fasádě nebo zavěšené skleněné lustry v hlavním sále od Martina Roubíčka. Zajímavostí je velký skleněný lustr ve foye, který navrhl tehdy mladý a nepříliš známý umělec Bořek Šípek. V době své slávy byl KD Eden hojně využíván.

V devadesátých letech se však začaly stále více projevovat důsledky vysokých nákladů na provoz a údržbu, tak jako nedostatek manažerské invence vládnoucích koaliční sil na radnici Prahy 10, provoz objektu začal upadat a v červenci 2005 byl objekt pro prudce se zhoršující stav zcela uzavřen.

Dodnes je otázkou, zda-li za vším nestál spekulativní zájem levně získat objekt do soukromého vlastnictví. Od té doby si vládnoucí koalice na radnici jako horký brambor přehazovali celý problém do dalšího volebního období, a objekt stále více chátral. Naši lidé z OV KSČM Praha 10 v opozici na to průběžně poukazovali, tak jako hledali dobré řešení ve veřejném zájmu. Naše nápady byli zavrhovány z nejrůznějších důvodů, tak jako se zub času stále neúprosně projevoval. Současná vládnoucí koalice Vlasty se pokusila najít jakési řešení, jenže to má "háček". K tomu se dostaneme. Určitě správným krokem bylo vypsat urbanisticko-architektonickou soutěž, avšak s nastavenými parametry zachování architektonického charakteru budovy jako celku. Hodnotící porota vybrala vítěze, Rada MČ Praha 10 její rozhodnutí posvětila. Tzv. Nový Eden, současný Kulturní dům Eden a jeho okolí, se má proměnit dle jejich slov v žádanou městskou adresu, kde občané najdou moderní budovu s byty i multifukčním sálem a výrazně oživený veřejný prostor. Za vzletnými slovy se však schovává holý fakt, že v případě realizace vítězného návrhu dojde k zásadnímu rozbití architektonického charakteru budovy, tak jako vytvoření podmínek pro budoucí prodej jednotlivých část nemovitosti. Proč? Nový projekt počítá s výstavbou bytů vedle prostorů pro veřejnost. Současná vládní koalice dokázala z původní jedné miliardy rezerv, které radnice měla k dispozici, se zadlužit, a prostě nemá peníze realizovat nákladný projekt. Prodejem by řešila z největší pravděpodobností financování projektů. Městská část Prahy 10 ve složité ekonomické situaci nemá na to stát se výhradním investorem. Žádný soukromý investor do toho nepůjde bez jasných garancí slušné investice s následným ziskem. Přitom již nyní v oblasti žije tisíce lidí kvůli výstavbě developerských projektů bez dalšího nutného společenského zázemí při redukci volného prostoru v každodenním náporu na školy a školky, které jsou přetížené, nehledě na nedostatek zdravotních kapacit, atd.

Je tento projekt ve shodě se skutečnými zájmy současných rezidentů Prahy 10? 

A kdo vůbec při všeobecné drahotě bude mít na nový byt v lukrativní lokalitě? 

Součástí projektu jsou úvahy o zúžení již přetížené přiléhající silniční komunikace. Myslím si, že pokud tam chce postavit byty Praha 10, něco a nebo někdo hraje falešnou hru s rozpočtem obce. Obecních bytů má Praha 10 tolik, že je nestíhá ani opravovat a zbavuje se i existujících lukrativních nemovitosti typu Baťův dům na Moskevské. Piráti/STAN, kteří je součástí vládnoucí koalice na Praze 10, se sice ve svém předvolebních plátků chválili za rekonstrukce bytů v této městské části, avšak ruku na srdce, těch pár desítek bytů, co stihli opravit, je dost málo. Co chybí jsou razantní komplexní požadavky o občanské vybavenosti nových bytových projektů na území městské části směrem k developerům. Nejde jen stavět byty bez občanské vybavenosti, zdá se, že to vesměs všechny developery a jejich sympatizanty mezi nositeli politické moci příliš nezajímá. Prodražilo by to náklady projektu, a zisk na prvním místě. Lepší je pro ně tyto náklady přenést na místní samosprávu. Ani současný projekt nového KD Edenu podle mého názoru toto neřeší. Městská část by měla vyžadovat, aby každá nová stavba přinášela benefity současným občanům Prahy 10 a ne maskovat výstavbou jakoby společenského centra především bytový charakter projektu. Projektu, který v podstatě znamená likvidaci unikátního architektonického skvostu.  Jedině projekt obnovy skutečného společenského centra v KD Eden má tu společenskou hodnotu, jakou si občané (nejen) Prahy 10 zaslouží.

Michal KLUSÁK

předseda OV KSČM Praha 10